O zlaté rybce

Na hladině v pramicí
tichý blázen křehne,
s nahozenou udící
splávek ani nehne.

Všude vůkol ticho číhá,
jen zvuk zvonů se sem nese,
pod hladinou se cos hýbá,
a na háčku se rybka třese.

Pln radosti náš rybář výská,
je pěkná, velká, macatá!!!
však podezřele moc se blýská,
ona je snad ze zlata!?

A náhle jej vystrašila,
když otevřela hubičku,
lidským hlasem promluvila,
"chci být zpátky v rybníčku".

Až tři přání tobě splní,
pro potěchu, k radosti
on však jen o jedno stojí:
"Přeji si, buď bez kosti."