Já...já chtěl bych ti to říct,
nosím toho hodně,
je to silné a je toho víc.
Den ode dne
na louce květů míň,
já sesbíral jich stovky,
za každou myšlenku
na tvůj úsměv vzpomínku
utrhl jsem jeden
a dal jsem si ho pod polštář.
Tak, abych mohl snít,
že jestli se mi ztratíš,
snad květy ucítíš
a možná se i jednou vrátíš.