noc je plná černých kohoutů
připomínajících
jařmo sádry a nebo katatonickou strnulost
mlčenlivých blíženců
kteří by rádi pohlédli do tváře lásky
prvotní hlína připomíná ženu
uzený maso a bílou plenu
líbejte se
člověk člověku jest přece májem
Ráda tě vidím, milá Básněnko
03.05.2018 20:41:20 | MARKO
Milá Marko, já budu pořád , jen si obvykle čtu jaksi nepřihlášená...:-) A děkuju, nápodobně
03.05.2018 21:25:53 | básněnka
...člověk člověkem se občas stává...
03.05.2018 09:39:46 | Jort
Já pořád věřím na zázraky:-)
03.05.2018 21:24:34 | básněnka
Ráda jsem ochutnala Tebou podávané uzené na tácku s bílou plenou, máš můj obdiv básněnečko:))
03.05.2018 08:30:57 | Nikita44
Děkuji, s hořčicí a křenem, do máje se ženem;:)
03.05.2018 21:23:57 | básněnka
Láskou ožívá sádra, hlína i maso - hlavně nebýt studený... :-))
02.05.2018 11:09:24 | Amonasr
Předkrm, hlavní chod a dezert v chuťových pohárcích...a ta fotka... :)
01.05.2018 22:08:32 | Philogyny1
Děkuju má milá, básně jsou jako děti, ty moje jsou malinko bizarní, ale miluju je všechny bez rozdílu :-)
01.05.2018 22:10:36 | básněnka
Já některé víc, jako matky svoje syny. Musím se zamyslet a přehodnotit...
01.05.2018 22:38:28 | Philogyny1
Nedělám rozdíly:-)
01.05.2018 22:42:43 | básněnka
Tvoje experimenty s asociacema mě baví :) Prohazuju slova jako písek a na sítu hlavy se mi usazujou obrazce:))
01.05.2018 20:55:17 | Ragnell
Vono to tak je, já mám tu bizarnost prostě ráda..láska je láska ;-)
01.05.2018 20:59:22 | básněnka