Jak sirka vlaštovku
Jak sirka vlaštovku
Jak sirka vlaštovku, jen tak,
jsem potkal Tě náhodou, pár vteřin, koutkem,
Teď jseš pro mě vším, a neznám Tě,
Jsi ve všem kolem, světem i nádobou
A v mým srdci jsi les co hoří, jak svíčka,
Jen hřeješ a neničíš, ale záříš,
Buď každým mým dnem, nocí, neusnu,
Jsi pořád cizí, třeba to pos*rem, budeš láska?
Ty budeš má svíčka, nádherná,
Já rád lehnu popelem, nečum
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskDržím palce
19.11.2019 16:52:14 | poeta
Klid bráško, pomohlo to. Díky! Už jsme se stihli i rozejít.
20.08.2020 20:48:49 | Panda v houbičkách
Tohle je opravdu úskalí psaní, když autor své téma pojímá nedbale, je chtivý projevit se ale líný na nápadu pracovat. Tím nejen že nevznikne básnička, ale i reálný život je těmi vyšlými mizernými slovy nějak pokroucený, ztrácí vážnost. Jelikož jsme v obrazném světě nedovedli najít klíč k hodnotě vztahu, říkáme náhle reálné nebezpečné "nečum".
Domnívám se skutečně že není radno psát "jen tak".
14.11.2019 08:30:08 | Karel Koryntka
Klid Kájo! Radši drž palce ať mi dá. Dík!
14.11.2019 19:25:18 | Panda v houbičkách