Sbírka: Temný rytíř
Když už tu klečím na kolenou,
jak střepy citů zametám,
mohla bych duši zkrvavenou
vypustit s vděkem do světa
Aby ti mohla poděkovat
za světlo touhy v temnotě,
za něhu, co jsi uměl schovat
do slov, co zněla někdy zle
I za tu bolest z opuštění.
Muselo přijít, já to vím.
To, žes tu byl, to všechno změní,
svět bude místem nádherným.
Jen až ty střepy pozametám,
setřu tvé jméno ze srdce
a jitřní vítr vanout nechám
v záclonách nocí bez konce
Děkuji vám všem za vlídné přijetí mých slov.
10.08.2021 20:30:20 | Lexi
Hezká, má melodii, rytmus, myšlenku, líbí se mi.:-)
10.08.2021 12:27:36 | blues
Moc zdařilé
10.08.2021 11:54:57 | Alice Ptáčková
Báseň plná bolesti. Mistrovsky sepsaná.
10.08.2021 11:09:58 | mkinka
oblibuji tvá díla i lka:)
10.08.2021 10:57:33 | Sonnador