Každé ráno se dotýkáme
Jako bychom se báli
Že v nás slunce rozpustí
Na cestě do práce duši
Beru tě do náruče a říkám
Snad nejsi z cukru
To kdyby začalo pršet
A tvé city se rozmočily
Líbáš mě a sladce chutnáš
Tisknu hlavu do tvých ňader
Ach kéž jsme oba skuteční
A nerozplyneme se v kalu dne