Vzpoura duší

Anotace: Koukám do betonu a píšu v pátku zamračeném.

Vykopali otroci
kostky dlažební
v náladě krušné, zebavé
jen touhou vedeni
aby vymýtili kořeny přilnuté
k osudu
shrbených zad.

Kůň který projel
klopýtnul
a zaržáním táhlým, zoufalým
dal pokyn k hostině hladovců
co stáhli z kůže
i jeho pána.

K hromadnému
došlo zatčení
bohů i ďáblů
proběhly soudy s popravou
aby krev crčela
v proudech nekonečných
potoků
a rudá mlha
zachvěla jitrem
za rytmů žalmů zdvořilých
které v mysli otvor vypáčí
z důvodů vnitřních výplachů
myšlenek
volajících po svobodě a rovnosti.

Dnes nová generace svobodných otroků
vytváří nové dlažby
z betonu
již ne z kamene
neboť pomalý rozklad
nedá šanci
vykopat kostky žulové
k obraně
před novými bohy.