Prší

Anotace: o dešti, samotě a útěku

Prší,
nebe obléklo si tmavý šat,
prší,
a ostrý vítr začal vát.

Prší,
po zádech běhá mráz,
prší,
ale v mysli praská hráz.

Prší,
teď štván si jako pes,
prsí,
a za Tebou se zavřel les.

Prší,
a jsi zase sám,
prší,
a nevíš kudy kam.

Prší,
a všude kolem je temný les,
prší,
zde si jen Ty a Tvůj děs.

Prší,
v běhu upadl si do kaluže,
prší,
a nikdo Ti nepomůže.

Prší,
od krku Ti řetěz visí,
prší,
Tvé slzy se s deštěm mísí.

Prší,
bláto v očích pálí,
prší,
a Tvá krev vodu kalí.

Prší,
ale znovu slunce září,
prší,
a mizí strach z Tvých tváří.

Prší,
když na svůj život vzpomínáš,
prší,
... a sám v tom lese umíráš.