Výšky
Výšky
v nich ztrácím se svou malostí,
modré jako oči plné touhy,
v nichž nenaleznu kalu.
Jak ve vyleštěném zrcadle,
v něm se celý náš svět odráží,
snad že lepší zdá se, chceme tam být,
tak blízký a přece nedosažitelný…
ráj.
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskNastavuji křídla a navždy mizím v té hloubce. Jen nekonečně mnoho zamávání a rozevře se nám, svět z ptačí perspektivy... Vždyť stačí se jen opýřit:-)
30.03.2009 20:10:00 | kikis
hezky napsáno
ale nahoře je jen vesmír, ráj může být jen okolo
22.12.2008 00:15:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Na míle vzdálené nanometry,
I na dosah ruky leží ráj,
jen v záhybech mysli a přece tak opravdový
symetricky a beztvarý- divný kraj.
05.10.2008 15:43:00 | Petiiiiiiiiiiik
taková zasněná.. :) lepší svět.. kéž by byl..
25.08.2008 12:02:00 | Emily Winnacott
hm, poeto, možná bych se chtěla zadívat do tvých ,očí plných touhy', když píšeš.. =)
24.08.2008 14:06:00 | Faileen
Krásná..
Ale "Chceme tam být.." .. Tak mě napadá, že máš pravdu.. Jenže bych asi měla strach z toho, že člověk něco chce jen do té doby, než to dostane.. A co potom..?
20.08.2008 21:48:00 | Lenie
... nádherný toť kout ...
20.08.2008 12:34:00 | vapiti
Hezkýýý
20.08.2008 10:57:00 | takova
Velice dobré!
19.08.2008 21:25:00 | Bíša
Pěkné, umíš.
19.08.2008 21:14:00 | Psavec
Krásně čisté...*
19.08.2008 20:09:00 | Iva Borecká