Zdechlina...
Zdechlina...
Anotace: Nejsem žádný Charles Baudelaire.
že štěstí je jen relativní pojem?
Že když ho máte,
jen ho ztrácíte,
tak jako mrtvola
se k zemi ladně kácíte?
Slyšíte rytmické smuteční blues,
jež zpívá bílý motorový vůz?
Cítíte vůni srdečního tepu?
Buch, buch, buch, buch...
Já celá se napětím klepu,
ale smutek svůj nikdy nesetřepu.
Vidíte energii mezi dvěma světy?
Jen ta se dá počítat světelnými lety.
Do masa pak vmíchejte půlku jazyka.
Přijďte si chorál poslechnout do kina.
Víte, lehce se mi to neříká...
Ale zbude z vás jenom
ZDECHLINA.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskRomantické téma i pointa :-) ...a je to rytmický, byl by to dobrý text pro rockera.
21.02.2012 18:18:59 | Aťan
Díky! :) Asi začnu psát texty. :D Třeba jednou budu slavná.
21.02.2012 19:01:36 | Mademoiselle Drea
opravdu žádný Charles Baudelaire :-D
14.06.2010 10:49:00 | CRASH
Třeba z nás nakonec budou Zombie se smyslem pro humor :-D Kdo ví...
04.05.2010 18:50:00 | Kokonut
Kdo ví, co (z)bude...?
26.03.2010 22:31:00 | Juan Francesco de Faro
...co by jsme neměli,máme,myslíš že jsi jediná,a co my:)
23.03.2010 22:56:00 | WAYWARD
Fajn báseň :)
17.03.2010 19:34:00 | Prinzeschen
Sleepwalkře - parádní komentář :-)
17.03.2010 10:01:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Tak se na to vy.er..
To je totiž to samé, jako šťestí.
Musíš, když to příjde.
Kolikrát v nevhodnou dobu.
16.03.2010 22:39:00 | Sleepwalker