Anotace: Při pohledu na měsíc se mi zklidní dech a vstoupí do mne příjemný podivný pocit klidu.
Mocinky hezoučké dílo
ST
14.06.2011 21:47:00 | Kars
Ano, nikdo a nic nestojí za to, abychom odešli předčasně. Svět je nádherné místo k žití a měsíc moudrý pozorovatel!
11.06.2011 07:22:00 | hloubavá
Moc pěkně napsané...S.T.
09.06.2011 22:53:00 | ZILA78
Tak, tak, jsme tu jen na návštěvě.Pěkné dílko.
09.06.2011 18:53:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Maruško, někdy nám život, osud, láska, přátelé, lidé uštědří bolesti, rány, které se dlouho hojí, dokud po nich nezůstane... vybledlá jizva, jizvička. Někdy je ouvej, ale věř, že nikdá, žádným nezdarem život někončí... neměl by skončit. Já vím, že ze dna se těžko drápe nahoru, že jde to moc pomalu a jsou dni, když opravdu aj ta poslední naděje umírá... neumírá, andílku, to jenom v danou chvílu si to myslíme, protože bolest a slzy jsou silnější než my, ovšem... (tři písmenka ALE...) sama znáš a víš, že odazit se dá aj od maličkosti... a třeba právě od teho měsíce a tisíce hvězd... tam v noci nahoře.
Tam, v noci, nahoře,
vidím hvězd plné moře
a měsíc jim kormidluje,
Tobě, Maruško, cestu ukazuje....
Tam, v noci, co se svítí,
nebe vypadá, jak louka...
... plná krásného kvítí.
Tam hledáš odpovědi na otázky,
tam snažíš se hledat řešení na překážky.
Maruško, je to maličkost, která dává Ti sílu,
tam můžeš nalézt ke štěstí i lásce života žílu.
Přátel je někdy málo,
a proto je tohle modro,
andílku modráskový.
09.06.2011 08:31:00 | NikitaNikaT.
Hezka, nezna...a s peknou myslenkou...libi se mi-
09.06.2011 07:14:00 | Veru
Moc krásně jsi to napsala.
09.06.2011 00:44:00 | Psavec
Jak já tě rád čtu!!!:-)))
08.06.2011 22:18:00 | Marcone
Taky se měsíci často zpovídám a hvězdy beru za svědky
a taky byly doby,co jsem ho prosívala a jak ten život tak pozoruji,budu ještě častokrát...tvá báseň je kouzelná...dneska se na ten měsíc asi podívám...o))
08.06.2011 21:32:00 | střelkyně1
krásně napsáno..ST!
08.06.2011 20:18:00 | hašlerka
Měsíc a tma jsou znamení klidu, co potřebuje každá duše.
A Tvá báseň je zpověď, co třeba uleví a jiným pomůže, protože se v ní najdou...
07.06.2011 22:33:00 | labuť
la lobě...
To sem asi nepatřilo...o těch posměváčcích.
Zjitřená mysl? omluva...
07.06.2011 21:24:00 | hatlapatla
Nechápu koment o posměváčcích ale tady není čemu se smát...báseň je hluboká a mě oslovila protože miluju Měsíc a přírodu vůbec tam hledám sílu když je mi nejhůř...mám Tě moc ráda Maryje a shodou okolností jsem si dnes uvědomila jak jsme pro své okolí důležití ač si často myslíme opak...
07.06.2011 20:53:00 | la loba
Posměváčci Ti zde ale nekomentují.
Nemohou. Nečtou Tě.
vnímají jen SVÁ bolení. :-)
07.06.2011 20:12:00 | hatlapatla
Tohle je Tvé nejhezčí dílko.
Je to napsané tak, jak to cítíš a jseš schopná popsat jen ty.
Je dobře, že je tu tolik krásných lidí, kteří si nehrají na básníky, ale píší co na srdci, to na jazyku. V případě Literu na klávesách klávesnice.
Piš, vylij to ze sebe, kašli na posměváčky, kteří občas postiženi můzou vychrlí to, co už bylo 100 x napsáno.
Jsi originál. To je to. :-)
Já Ti fandím. Asi jsi prožila těžké věci.
07.06.2011 20:10:00 | hatlapatla
tanči s vílami nad krajem
zahod smutek rozsvit v duši diadem
07.06.2011 19:40:00 | vodnař
Správně Ti měsíc našeptal
odhoď smutek a jdi dál:)
07.06.2011 17:38:00 | CULIKATÁ
ano jsme tu jen hosté..krásně napsané ST!
07.06.2011 16:49:00 | xoxoxo