Příběh obyčejného smutku
Příběh obyčejného smutku
V
soutoku mých slz
hnízdí volavky
šedé a popelavé
jako rána vydrolená z koutků
očí
Beru klíče a startuji
Pomalu zařadím
zatímco v hlavě mi hučí
"Adios, ty zasranej kreténe.."
předjíždím jedno auto za 2.
*****
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Nevím proč, ale mě to trochu i pobavilo :)
20.12.2016 09:16:15 | Barčík
... kdyby Ti zbyla nějaká volavka ... pošli ji ...
15.11.2016 00:12:55 | JardaCH
strašně mi vadí ta dvojka na konci..
19.10.2016 20:46:58 | hanele m.
Hej, brzdi člověče ...
19.10.2016 15:12:42 | klaun
ach jo ...
19.10.2016 10:39:54 | Romana Šamanka Ladyloba