Ať řekneš (skoro) jakoukoli větu
tvůj hlas mě halí do sametu
a úsměv běží po rtech
zatímco svědomí
šplhá po zdech
A nemám tě hledat
v každým doušku vína
vím
že tě to nedojímá
nemám tě hledat
i když je to
moje oblíbená
disciplína
Tvý oči nejsou
nejkrásnější jenom z rána
ale i když nebe tmavne
do ruda
V mým srdci roste díky tobě obluda
A zase po sté
je tu ta ostuda
kdy může se zdát
že nedáš mi spát
Kdy nemůžu se ani hnout
tvůj hlas ve mě
vypne proud
A netvor zkouší
boty zout
obsadit mý slabiny
.. To tys to všechno zavinil
rozkošné vyznání
nechť zakoušíš něhu i nadále!
Marty bonviván
06.11.2016 11:35:10 | kudlankaW
A kde je napsáno že jsem okusila něhu a nikoli jen něžné představy..? ;)
06.11.2016 11:41:02 | Lioness
Tvůj hlas mě halí do sametu....jak vroucí vyznání.
05.11.2016 06:57:14 | jitka.svobodova
Děkuji..
05.11.2016 09:15:17 | Lioness
Vzdávám hold obludám a netvorům :)
04.11.2016 12:17:42 | Pelican
Díky, my na oplátku vydáváme hold básníkům, takže i Tobě :)
04.11.2016 12:21:10 | Lioness
ale kdepak on byl bosý...
25.10.2016 01:31:49 | enigman
Za obludu a ostudu ST. Taky hledám ve víně... a v Becherovce... v rumu... kde to asi skončí? :-)
24.10.2016 03:58:51 | Iva Husárková
Děkuji pěkně.. Aby to neskončilo alkoholismem :D
24.10.2016 06:07:37 | Lioness
...když slabiny jsou labyrint, tak někdy bývá zima...
23.10.2016 21:35:51 | Philogyny1
To jsi napsala dokonale Phil
23.10.2016 21:39:22 | Lioness