v kaši

Anotace: ...

Byli jsme už několik týdnů na cestě.

Banda utahaných a smradlavých chlapů,

vesměs propuštění kriminálníci,

kteří si potřebovali vydělat na cestu domů.


Přelézali jsme hory v Kolumbii.

Bylo třeba dostat balík kokainu do vesnice,

ve které na nás čekal Bruno s penězi.


Některým z nás už začínalo z toho výletu pěkně hrabat.

Byl s námi kluk, kterému jsme říkali Buchar.

Měřil skoro dva metry a vážil sto dvacet kilo.

Celou cestu vyprávěl, jak má veliký péro

a co všechno už v životě vojel.

Když se mu Tom vysmál, zřídil ho tak,

že jsme kvůli němu šli dva dny poloviční rychlostí.

A já s Alanem jsme museli nést všechny jeho krámy.


Čekal nás závěrečný sestup údolím smrti,

dolů do vesnice.

Říkalo se tady tomu tak divně,

protože tu už pár týpků při sestupu zařvalo.


Ráno, ještě za tmy mě probudil rozrušený Buchar:

,,Petře vstávej, já jsem zahlíd ženskou,,.

,,O tom nepochybuju,

vždyť nám o nich vyprávíš celou cestu,,.

,,Já ji zahlíd teď, ty debile,, pokračoval rozčileně.

Posadil jsem se.

,,To je kravina, jsme v horách

a kromě nás a divokejch zvířat tu nikdo jinej není,,.

Buchar se ke mně naklonil a tichým hlasem pokračoval:

,,Byl jsem se vychcat, prohlížel jsem si to svoje kladivo

a najednou jsem zahlíd koutkem oka ženskou,,.

,,Nezobnul sis z baťohu?,, zkusil jsem štěstí.

,,Musíme jí chytit,, kontroval Buchar.


Vzbudili jsme ostatní.

Tom to nijak nekomentoval,

ještě se mu hojily rány v obličeji.

Alana to zaujalo a začal se jako první připravovat.

Začalo svítat.


...


Smrt stála nad údolím

a kochala se pohledem na své království.

Uprostřed džungle v horách, měla na sobě černé večerní šaty

a na levém rameni kabelku s mincemi pro převozníka.

V jedné ruce držela kosu a v druhé měla sešit,

ve kterém byla na ten den podtržena čtyři jména.

Těšilo ji, že je tu měla všechny pohromadě.

Vychutnávala si majestátnost tichých hor

a vznešenost toho okamžiku.

Náhle ucítila tupou bolest za krkem, ztratila vědomí

a skácela se k zemi.


...


,,Mám ji, normálně jsem tu děvku složil,, křičel Alan

a plácal si obuškem do ruky.

My ostatní jsme vylezli z roští a obestoupili ji v kruhu.

Fakt tam ležela ženská. Při pádu se jí vyhrnuly šaty až k bokům.

Měla alabastrově bílé nohy, mohlo jí být tak třicet.

Nikdo z nás celé týdny ženskou neviděl.


,,Co tady sakra dělá?,, řekl Tom.

,,A proč má na sobě večerní šaty?,, dodal Alan.

,,To je jedno, vojedeme jí,, hulákal Buchar

a začal si sundávat kalhoty.

,,Je to kurva,, přidal se Tom

a začal ji svazovat.

,,Kurva v limbu,, doplnil Alan

a začal prohlížet její kabelku.


Nechal jsem je, aby si s ní hráli,

z trávy na mě totiž koukala kosa.

Udiveně jsem ji zvedl. Byl na ní nápis: ABI IN PACE.

Nechápal jsem to.


Ženská začala přicházet k sobě:

,,Okamžitě mě pusťte, vy hajzlové,, zasyčela.

,,Hele, ta čubka má plnou kabelku mincí,, radoval se Alan

a cpal si je do kapes.

,,Víte kdo já jsem?,, pokračovala ona.

,,A za chvilku bude mít i plnou pusu, viď kotě,, mrknul na ní Tom

a dotáhnul jí provaz na rukou.

Buchar ji povalil na záda, vrazil ho do ní

a začal přirážet jako nadrženej pes.


ABI IN PACE - napadlo mě, že už jsem to někde viděl

a určitě to nebylo na nářadí.

,,Proč má sakra počmáranou kosu nějakejma

latinskejma sračkama?,, řekl jsem.

Chlapi se na ní vystřídali.

Zrovna do ní bušil Tom.

,,Protože jsem smrt, ty imbecile.

Tohle, co děláte, se nesmí,, řekla ztěžka.

Tom jí dával zabrat.

Byla pěkně nasraná a vůbec se nebála…


Snažil jsem se přijít na to, co to má všechno znamenat.

Přišel ke mně Alan

a podal mi její sešit: ,,Tohle měla u sebe,,.

,,Zbyly tam na mě nějaký mince?,, zeptal jsem se ho

a začal si číst první stránku.

Alan mlčel, ze sešitu na mě koukala naše čtyři jména.


Otočil jsem se na ni.

Klečela na kolenou,

byla celá od hlíny a její šaty byly roztrhaný na cáry.

Tom si právě zapínal kalhoty

a Buchar zkoušel její kosou posekat kus trávy.

Podívala se na mě zuřivým pohledem.

Potichu jsem řekl: ,,Ty Alane, jestli je to fakt smrt, tak jsme v pěkný kaši...,,.