Lhář
Lhář
Pod paprsky rudé kladenské záře,
vezou mě v kleci na dřevěné káře.
Označen byl jsem za sprostého lháře,
neb život jsem řídil si podle snáře.
Záda mi teď drásá bič otrokáře,
a já nestačil ani zamávat svojí Kláře.
Ta sedí znavena a potí se v páře,
mně život však, jak lněná halena se páře.
Jen výsměch mi cestou vmeten je do tváře,
od Johanky z Arku i Jakuba skláře.
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskMá to hlavu a patu, líbí se mi.
04.05.2024 21:29:26 | Veru
Děkuji a hluboce se skláním, Veru. Zvlášť, když je to jen taková kravinka, a hlavně proto, že nejsem žádným veršotepcem. ;o)
04.05.2024 21:34:35 | Koblížek
Námět je fajn
04.05.2024 18:08:42 | Admirál
Až na to zpracování, viďte, Admirále. :o))) Dík za návštěvu.
04.05.2024 21:30:30 | Koblížek
I mě drásá záda bič otrokáře. Poezie života, to mám rád - takové černošské spirituály.
20.06.2019 11:39:39 | lonewolf
Ano, otrokáři jsou pěkní prevíti. Drásají nás asi všechny. Jen si nejsem jistý, zda by mi černoši za tenhle plk pěkně nenakopali zadel. :-))) Díky za návštěvu.
21.06.2019 21:37:44 | Koblížek