Šum
Nemiluješ, milován nejsi...
pamatuješ, sám jen cosi...
Lituješ, sám litovaný,
mrtvý, v hrobě zakopaný,
poklad uvnitř vyprázdněný.
Šum, za dveřmi zavřený,
bděje temné saze,
za ním život zmařený,
bez emocí snáze.
Pootevřeš dveře-li,
nespadneš již do snů,
neb z útrob se dostaly
konce všech tvých dnů.
Otevřeš-li je dokořán,
čelíš čirém chaosu,
pohltí tě mysli chřtán,
v posteli - na zlatém podnosu.
Neuzřeš už sice smíchu,
ani euforie,
vyhneš se však hříchu,
zůstane historie.
A až se někdo bude ptát,
budeš hold už muset lhát,
že se máš dobře napořád.
Přečteno 121x
Tipy 4
Poslední tipující: Psavec, Frr, mkinka
Komentáře (0)