Šípky a jeřabiny

Anotace: Báseň s nadechem podzimu

Hořící kamínky plodů
v dlaních pálí
když je mi podzimní vítr
z keřů shazuje
jen slunce z posledních sil
ladí pozlacené struny.
Už brzy ovocné stromy
obarví kadeře
než z nich listy opadají
a koruny zrudnou
jak rubíny ze dna Jizery

Posečené podzimní louky
se rozbíhají do všech stran
pod mateřským ňadrem Ještědu
jenom vítr nad nimi
víří zlatá oblaka pylu
Krev z šípků a jeřabin kane
z poraněné kůže
co se roztrhla o jeden z trnů

Až se paraván mlhy
rozevře nad krajinou
aby nikdo neviděl otevřené hroby
když do nich
mrtvá těla pohřbívají
rudé slzičky šípků stékají
během sychravých dní
z prázdných keřů
když po západu slunce ztmavly
temné obrysy stromů,
jež lemují pás obzoru