Skládám rubikovu kostku
-první patro
-druhé patro
na třetím jsem bezradnej
vždycky si zas a znova rozházím zbytek
když pak otočím a začnu původně třetím
první mi to zhatí
pak zleva
zprava
ze všech stran
vždycky šlo jen o vršek
prý jsou na to algoritmy
-jsou i na život?
možná
ten ale nemá jen šest stran
a všude samá barva
děsí mě to k smrti!
Skvělý připodobnění života s Rubikovkou.
Kosku umí složit bez problémů.
O životě radši pomlčím... :)
12.09.2023 19:50:34 | Koala
Tak já se přiznám, že víc než toho života...se děsím tý rubikovky!!!
Život nějak dávám, ale jestli jsem tu šílenou kostku složila jednou, tak je to moc :-):-):-)
11.09.2023 09:19:12 | cappuccinogirl
Já jsem to dřív uměla, ale teď už jsem to zapomněla. Nedala bych to.
Na život je asi jediný recept, mít se rád, i když okolí není příznivé a trošičku si více věřit, i když to a to nejde.
Hele, drž se. Jsem s Tebou a objímám.
11.09.2023 08:39:32 | mkinka