Anotace: Jedna šuplíková
Hořká pachuť mocné bouře
dál na patře mi zůstává,
zbyla po ní velká louže
a v srdci rána bolavá.
Až vyjasní se zase nebe,
svěží vítr kaluž vysuší,
kéž zmizí závěj, která zebe,
slunce zhojí šrámy na duši.
Snad v té bouři slova padlá
naleznou půdu úrodnou,
ta naděje neuvadla
dejme se cestou ozdravnou.
Modlím se tu zas a znova
ať úcta, vděčnost a respekt
nejsou pouze prázdná slova
a ta bouře dá jim vykvést.
Opravdu ze srdce, jak Ty umíš. Emily.
30.01.2024 22:22:51 | mkinka
Jituško, děkuji moc... objímám (*)
30.01.2024 22:48:20 | Emily Říhová
Miluško, je dobře, že jsi tuto báseň ze šuplíku vytáhla.
Krásné verše a ta závěrečná sloka nám dává naději, která ..,,nikdy neumírá."Tak říkávala moje babička a myslím si, že to platí a bude platit stále.
Tvá báseň se mi velmi políbila.
Objetí letí a PPÚ....ST
30.01.2024 22:18:17 | Jarunka
Jaruško moje milá, děkuji moc, pohladilas*, tak nějak se mi včera připomněla... jsem ráda že oslovila (*) PPÚ*
30.01.2024 22:47:27 | Emily Říhová
Pěkně popsaný koloběh života a vztahů:)
Pěkný večer, Emily:-*
29.01.2024 22:25:38 | Žluťák
Děkuju Žluťásku, máš pravdu, tak to prostě v životě je, vystihl jsi to přesně ;)
Měj krásný a pohodový večer (*)
29.01.2024 22:32:37 | Emily Říhová
Smuténku jsi ze šuplíčku vytáhla, Emily, ale naději jsi v ní uvadnout nenechala a to mne naplňuje klidem. Snad dnešní večer je příjemným:-*
29.01.2024 21:51:07 | cappuccinogirl
Ccinko, děkuju, máš pravdu, je to smuténka, naštěstí už tolik nebolí a právě dneska jsem tu naději pocítila, to by bylo na dlouhé povídání... tak jsem tak trochu zašátrala... těch smutének určitě máme po kapsách všichni a je dobře, když jim čas obrousí hrany...
Objímám (*)
29.01.2024 22:01:18 | Emily Říhová
Naděje ať tvůj život provází,
ať dostaneš se do jakýchkoli nesnází,
věř v sebe, ve své přátele,
aby zas mohlo vesele
na světě být
úsměv mít...
na tváři
nechť zase brzo zazáří:-)
protože k někomu jako jsi ty, PATŘÍ, Emi:-)*
29.01.2024 22:08:15 | cappuccinogirl
Ccinko moje milá,
další úsměv jsi mi vykouzlila,
vždyť dokud láska život provází
Naděje nikdy neschází...
V ní stále věřím
i když neváží víc než peří,
však duši umí naplnit
s ní dá se snáze životem jít...
Objímám Zlatíčko a móóóc děkuju (*)
29.01.2024 22:16:55 | Emily Říhová
Ty sama jsi kus mýho srdíčka, jsem s tebou, Emi:-)*
29.01.2024 22:19:50 | cappuccinogirl
Já vím, Ccinko a moc Ti za to děkuju (*)
...ale neboj, teď už je zase dobře a vypadá, že to co jsem před časem napsala do té poslední sloky se i plní ;)... vidíš a když nad tím tak přemýšlím, tak to příjemně hřeje :)
29.01.2024 22:30:34 | Emily Říhová
Jsem ráda, Emily... bo ty si zasloužíš hlavně to příjemný, jseš tak milý děvče:-)*
29.01.2024 22:33:25 | cappuccinogirl
No, takových je nás tady spoustu, co si zaslouží hlavně to příjemný :)... včetně Tebe milá mi (*) a děkujííí*
29.01.2024 22:52:05 | Emily Říhová
Pravdu máš a je to tak fajn
dobrejch lidiček ať je na světě co nejvíc, dobrou, Emily:-)*
29.01.2024 22:57:21 | cappuccinogirl