ty spousty vod
že i obrovské velryby
mohou vyskočit nad hladinu
a bez maléru dopadnout zpět
dívám se z lodi na moře
ta nesmírnost
ten prostor
ten čas
ta svoboda
kam popluji
vzpomínám na svou matku
jak si nalila obyčejnou vodu
do flašky od vodky
a na veřejnosti z ní pila
klidně a svobodně
moc ráda tě zase čtu...
19.04.2024 22:53:01 | Sonador
Svoboda, moře, to je to pravé uvědomění si volnosti. ST.
19.04.2024 22:37:54 | Paulín
Moře mám ráda... ale každé má svůj břeh... tady v tvý básni ale...snad bezbřehá je svoboda - člověka, mám skvělej pocit, ráda jsem si přečetla:-)*
19.04.2024 15:38:39 | cappuccinogirl
Moře a vzpomínky velice pěkně řečené.
19.04.2024 11:05:22 | mkinka