V přírodě zázraky vznikaj,
na duši pavučinky látaj,
chytaj se do nich přání
jak chmýří pampelišky
a v tom pookřání
člověk porozumí vždycky,
že i v křehkosti je síla,
že k lásce stačí víra
a jako z květů budou plody,
tak Bůh spřádá šťastné náhody.
verše vznikaj-látaj básničce škodí, slovo pookřání je vybočené na opačnou stranu, zase nějak nepatřičně technické a nejemné. Obsah je hezký, naivní a přece i hlubší. Jako dětské oči. Od poloviny dolů se básnička i příjemně čte.
23.04.2024 08:52:32 | Ezop