Rád bych byl řekou

Anotace: Báseň o tom, že občas chce každý být řekou

Stojím na břehu, stojím a přemýšlím
kam řeka teče, v kterém moři asi končí
hodím tam květinu, květina popluje
závidím té kytce, že po světě putuje

Objeví neznámé dálky a krajiny
pozná a pochopí podivné končiny
zatímco já tu tak na břehu stojím
řeka si cestuje, trochu se bojím

Rád bych taky byl takovou řekou
divokou, nespoutanou, plul si cestou necestou
daleká krajina tak blízko nás čeká
blízko i daleko jak dlouhá je řeka

Pořád se mění divoký vodní tok
řeka se změní, změní se na potok
potok na říčku říčka na pramínek
hodil jsem květinu, hodím i kamínek

Závidím vodě, že objeví jiné světy
květina se rozpadla, pustila své květy
závidím vodě, že si cestuje
závidím motýlku, že si poletuje

Rád bych taky byl takovou řekou
divokou, nespoutanou, plul si cestou necestou
daleká krajina tak blízko nás čeká
blízko i daleko jak dlouhá je řeka

Taky bych chtěl lítat si všude po světě
z výšky jak ten pták kdekoli na planetě
nepoznat hranice, nepoznat omezení
nad tuhletu volnost nad ní už nic není

Hodil jsem květinu já stojím dál na břehu
a ona putuje řeka je pořád v běhu
jen já zůstávám a čekám na zázraky
jsem přitom hlupák sám neboť mám je denně před zraky

Rád bych taky byl takovou řekou
divokou, nespoutanou, plul si cestou necestou
daleká krajina tak blízko nás čeká
blízko i daleko jak dlouhá je řeka

A tak květina pomalu si pluje
ptáci lítají, vítr tiše duje
řeka se nemění a vlastně stále mění
a já jsem pořád tady zkouším psát to svoje umění

Jenomže řeka poteče i za sto let
změní se totálně tenhle krásný svět
zatím co já opustím dávno svou hroudu
pustí někdo jiný květiny po proudu
květina popluje pomalu do moře
on bude na břehu stát a já dávno nahoře

Rád bych tak byl takovou řekou
divokou, nespoutanou, plul si cestou necestou
daleká krajina tak blízko nás čeká
blízko i daleko jak dlouhá je řeka