Tam za mořem

Úchvatný je déšť, jehož bledé kapky dopadají na překrásnou zem, do rozvětvených korun zelených stromů, či do rozvodněných vod. Padají zlehka, stékají po listech a kamení. Tiché a malé, ve slunci zlaté, v měsíčním světle stříbrné, vůli neovládané.

Krásné je slunce, zlaté oko shlížející na celou zem. Osvětlující veškerý ten prostor, jenž je barvami světu vystaven. Pohlédnout do něj nejde, ovšem ono hledí na nás. Vše vidí, avšak nic neprozradí.

Tajemný je měsíc, bílé oko shlížející na celou zem. Osvětlující veškerý ten prostor, jenž je pod rouškou tmy zahalen. Všichni k němu hledí, odpovědi hledají. On však mlčí, nic neprozradí.

Úžasné jsou hvězdy, pyšnící se svojí krásou. Třpytící se jako diamanty na temném platně. Večer se objeví, ráno zmizí. Všichni k ním vzhlíží, osud hledají. Ty však nic nepoví, osud je daný a pod zámkem věčnosti uzavřeny.

Úchvatné jsou lesy, krásná je zvěř, tajemné je moře, úžasné jsou hory, mocná a překrásná je ta země za mořem, ta země moudrých a věcných, ta země plná světla a naděje. ..