Anotace: ...
Ráno bolelo jak dotek motýlích křídel
ráno studilo jak letní déšť
a křišťálový vesmír zadržoval dech
vrátil ses skrz něj
všem planetám navzdory jsi přišel
z blízkých dálek nastavoval dlaně mé krvi
a já jsem nedohlédla
přes širou hladinu rudého oceánu
A pak ses vrátil
zlaté střípky se rozutíkaly blankytným nebem
napadaly za obzor, zatížily čas
a
světem se procházelo další čekání
rozedrané a znavené
Začátky odešly za listopadovým sluncem
jizvy šeptají a napínají kůži
přesto jsi tady
pršíš do květin a
bloudíš světlem pouličních lamp
M - I - L - U - J M - Ě
než vyschne nebe
miluj mě dokud bude hořet
poslední knot
Krásná, milá Ryxi, jako bych cítil dotek motýlích křídel, rozpuštěný v dešti prošel jsem Tvou básní a na řasách pocítil dech. Umíš vtáhnout do děje. Krásná báseň :o)
28.10.2014 12:06:07 | Akrij8
děkuju, moc milý komentář :)
28.10.2014 12:54:44 | RyxiraAmyGinger
...líbí....umíš navodit náladu....líbí....Ji.
27.10.2014 21:45:41 | jitoush
díky moc
28.10.2014 12:55:41 | RyxiraAmyGinger