Naladil svou violu nejhloubeji...

Anotace: Bytí pod větvemi lásky. Tři básně do cyklu

Stále 

 

Stále ve mne prochviva,

touha tkliva, spanilá.

 

Stále ve mne prochiva,

duše vaše, má milá.

 

Stále ve mne, chvěje se,

to nejcitlivější luno v pralese.

 

Stále ve mne chvěje se,

prožitek vilne reflexe.

 

Stále ve mne chviva se,

to stenave citliví, jež neschová se.

 

Ženo...

 

Ženo, luno, nejcitlivější nástroji,

ve vaší věrné hudbě je milost s pokoji.

 

Ženo, strunno z vesmírna,

vaše chvivost duše nesmírná.

 

Ženo spříznění,

pocitek za lásku,

s nímž pod nebem se chveji.

 

 

 

 

Chveji, chveji, chveji...

 

Chveji se jiterne v pokoji,

jako ve verši

'naladil svou violu nejhloubeji'

 

Chveji se ve vašem pokoji,

stenave pocitky ve chvojí,

 

pocitky na laguně,

pocitky poddoboji,

 

pocitky, jež osvicenym se podobaji,

a vesmirem vzhůru padají.