Lomnická panna

Anotace: romantická báseň o dívce z Lomnice

Sbírka: Klíček od studánky

Tvé vlasy tmavé, jak večerní lesy,
do kterých slunce padá, až zmizí kdesi
rozbíhají se zpod pestrých čelenek,
jak dlouhé tunely kořenů do všech stran
po včerejším flámu v čase bolavých rán
jen trochu vína zbylo na dně sklenek

V městečku nad Popelkou,
žije dívka s postavou nevelkou,
když se probouzíš v ranním oparu
jako nikdy nekončící pohádka,
ach Liduško, tuze jsi sladká,
jak posyp na lomnickém sucharu

Jako čerstvý sníh na Hromnice napadlý
je tvá pleť odrážená benátskými zrcadly
a ve vlasech se ti čelenka bělá,
jak v louce pampeliškové chmýří,
jež po odkvětu ve větru víří
tak pověz Lído, zda bys mne chtěla ?