Sedím tu sama
opřená o ticho
a s hlavou skloněnou
nad světlem
z plamene svíčky
přesto nezanechám
v očích
žádné stopy slz
počkám
až je vítr odvane
s první podzimní nocí
aby nestihly
zmrznout
s kapkami smutku
mezi víčky
tohle je ale tak krásný,až se bojím dotknout že se rozplyne:-))
03.10.2016 19:00:42 | střelkyně1
..díky moc, potěšila jsi mě:-)
03.10.2016 22:32:08 | Nikita44
Kapalný nebo zamrzlý smutek, radši aby odvál nebo odtekl někam do jinam...
27.09.2016 22:01:43 | A42
moc pěkné :)
27.09.2016 13:17:16 | CeP
jé to mám radost, že se líbí, díky:-))
27.09.2016 21:56:52 | Nikita44
:) lehkost, atmosféra, potěšila...
27.09.2016 07:56:09 | maryshka
..děkuji, mě potěšilo Tvoje zastavení:-))
27.09.2016 08:14:04 | Nikita44
budu čekat s Tebou ...
26.09.2016 23:29:32 | Malá mořská víla
..aspoň nám to čekání uteče Gábi:-)
27.09.2016 08:13:26 | Nikita44
Když mi nedáš pět ran do klobouku, věnuju ti úsměv jenom tak aby to čekání na vítr rychleji uběhlo.
26.09.2016 23:08:50 | klaun
..a máš v tom klobouku dva králíky??:-))
27.09.2016 08:14:51 | Nikita44
to má kolega Pokustón :-)
27.09.2016 16:04:13 | klaun