Pod mladou lipkou
opuštěná zvonička
obležená svlečeným větvovím
válečného podzimu světa
smutně postává na mých samotách
zimy
nebudu sněžit
ani vát
volat o pomoc
nebudu chtít nic víc
než cinknou si do rampouchu
na okapu její stříšky
tak něžně tak tichoulince
aby se sotva zachvěl
hlas zvonu
až vlezu do dutin
rozpraskanýho kmene
ochutnat mízu
vesmírnýho jara
protože v létě
už zvonit nebude
…………………………………………………..
Za pecí čeká
Slunce v teplých ponožkách
Až přiloží Jaro
milá Marcella, stačí říct "krásný"...štěstí zimy, jaké bývaly...já už dlouho takovou zimu nezažil, no možná ještě někde je...přeju Ti takovou doopravdy, ne jen na papíře...m
23.04.2021 14:47:35 | mapato
přiloženo...
08.03.2021 14:02:20 | enigman
Jaro..zacinkalo ;):) ..moc pěkná báseň milá Marcellko*ST
16.02.2021 22:25:39 | jenommarie
už je to za rohem
:-)
16.02.2021 20:37:55 | piťura
usmála jsem se, ano, cítím, že samota zimy ztrácí na síle
16.02.2021 15:17:46 | Vivien
Až Tě zas Jaro zasvědí ve slabinách- Sluneční písně nechť touha Tvá trousí nejenom po těch Vašich poloninách*****:-D* ST*
16.02.2021 11:31:36 | Frr
Jen jemně, abych nerušil, krásně zacinkala, milá Marcello
16.02.2021 10:46:13 | Akrij8
Tohle je zajímavá tvorba, na jednu stranu popis zvonice do toho průvan zosobněných čtvrtletí ..hmmmm moc pěkný mix , pochutnal jsem si :-)
16.02.2021 10:43:08 | Clown