Sama

Sama je, oči pláčem opuchlé,
V místnosti je cosi cítit zatuchle.

Je tu další den,
To celý včera nebyl jen sen.

Noční můra,
která každou chvíli ji sžírá.

Tak řekni pravdu, nebuď srab!
Neměls mě nikdy rád!

Vždy hleděl jsi na sebe,
Já zamilovaná byla do tebe.

I ve chvílich, kdy spolu jsme byli,
Jakoby jsme se od sebe oddělili.

Sama vždy a sama na celý svět,
Proč nedostál jsi nikdy svých vět?

Zatímco píšu tuhle frašku,
Sbalils mi v kajutě tašku.

Rok a půl plánů, lží a slibů
končím, udělali jsme hroznou chybu.