Couráš se v davu, po kapsách drobný,
co zbyly z jízdy minulého pátku.
V týdenním plátku očima odlupuješ dny.
Ve dlaních studených uvadá vůně nedopalků
šlápoty na zemi, čmárance od podpatků,
z neznáma do neznáma stále se míjejí.
Tak míjíš mne a stejně sebe
k připnutí karabiny jsi dávno ztratil grif
Srdce Ti mlčí, nikdo už nevolá tak jedem...
Z pod rámů oken, tam vane touha žít
*
K batohu na zádech přihoď si struny,
z čutory nalej si úsměv všedních dní
a sedmikráskám za úsvitu šlohni
tu čistou radost,
že každičký den po dni
můžeš si v letním ohni
s rukama za hlavou snít
Letní toulání
vzpomínky
na slunce,louku
vlasů pramínky.
Ale smutně trochu zní.
Závěr s nádechem naděje.
17.12.2012 19:43:02 | Paulín
První dvě sloky se mi četly špatně, ale zbytek je fajn a jako celek moc hezké. Jen slova "drobný" a "šlohni" mi nalamují ten romantický něžný nádech, nevím proč. Subjektivní pocit.
22.10.2012 19:12:47 | zaba.zuzla
a sedmikráskám za úsvitu šlohni
tu čistou radost
Už tahle jedna věta, umí vyvolat pocit pěkna. A celé dohromady si přečíst v mlhavém dni je takový dárek. Tak za něj děkuji :-)
22.10.2012 17:49:27 | Lenka Krásnodvorská
Hledala jsem je a tentokrát studené 8-)
22.10.2012 16:38:55 | Lilien
Pořád ti to básní opravdu dobře a ten začátek básně mě sedl jak vyšitej!
22.10.2012 16:16:37 | xoxoxo