Dešťová

Anotace: dešťovou povahu skrývá tvá duše...

Dešťovou povahu skrývá tvá duše,
smutek prý může i někomu slušet.
Ztracený, příjdeš mi sám mezi davy,
těžko říct, zda se to vůbec kdy spraví.

Dešťové pocity v kapičkách deště,
jako by duši tvou svíraly kleště.
Bubnují do oken, střech a zdí mysli,
v tísnivé černo se semkly tvé smysly.

Ťukám tu před branou ztrápených očí,
ani já nevím jak ten tvůj stav skončit.
Co šedá myška já šla jenom kolem,
vždyť sama netuším, co se svým bolem.

A přesto stojím tu v dešťovém kabátě,
sama jsem zmoklá, však ani tak nedám tě.
V dešťových pocitech, povahy teskné,
ono i na dešti je něco hezké.