Štěstí vrtkavé sotva přijde
už zase odchází
ale i smůla je neposeda.
Co všechno již bylo mi dáno
nespočet věcí pomíjivých
ale i těch významem věčných.
Však jen málo stačí mi k úsměvu
i drobné radosti dávají
zapomenout na bolest.
A smutek už není tak smutný
tma se pomalu rozsvítila.
Dívám se kolem sebe
stále mám za co Bohu děkovat.
Děkovat...jak málo to lidé stále umí:-)
dívat se...jak málo...
Pěkné Inno. (velmi)
18.11.2013 19:06:11 | Robin Marnolli
tady jsem na tenkém ledě...ale...za to poděkuj sobě a ne tamtomu protože ty se umíš dívat...
18.11.2013 14:14:05 | enigman