hnízda tak blízká

hnízda tak blízká

Anotace: Vzpomínka z dětství

kopala jsem ti hrob 

 

vlastníma rukama 

za nehty písek 

lámaly se 

a kolem dětský křik 

zvuky kroků 

... 

 

já nevnímala přes slzy 

a nepochopení světa 

 

slunce se snažilo rozesmát 

tenkrát .. 

 

hloubka se zalívala vodou 

špinavé zrcadlo 

na dně 

 

odraz můj .. 

 

dovol mi poslední slova 

otázku 

ty tam nad námi 

proč tak mladý 

proč musel, když život začal sotva vnímat 

v výšek 

z korun stromů, rudých střech 

v myšlenkách střemhlavých 

 

se snesl 

 

naposledy tě pohladím 

po hladkém čele 

do zavřených očí vhlédnu 

sbohem dám.. 

 

bylo mi sedm ty jsi vypad z hnízda 

a mé pískoviště 

snad svět sám 

 

po hrstech loučím se 

věřím v návrat 

 

jednou snad

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor poeta, 23.04.2014
Přečteno 377x
Tipy 26
Poslední tipující: zdenka, Pamína, Radhuza, Noc17, jitoush, aravara, RyxiraAmyGinger, básněnka, střelkyně1, Amonasr, ...
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

hluboké rozloučení...do zavřených očí..děkuji...z

17.11.2014 23:35:04 | zdenka

Všichni si myslí, když jsem malá, že mám jen malou lásku, jen malilinkou bolest a už vůbec žádnou pravdu (napsala M.Proházková v sedmi letech).
A Ty jí to touto básní podepisuješ, úžasně...

19.05.2014 06:46:09 | Pamína

...ano, dětský svět není o nic menší a jednodušší než ten náš, ale vrátil bych se bez váhání;-)

19.05.2014 07:22:59 | poeta

...silná je Tvá báseň,Poeťáčku....a věř,věř mi..../úsměv letmý/.Ji.

23.04.2014 22:13:32 | jitoush

...věřím z hloubky něho hnízda ;-)

23.04.2014 22:23:27 | poeta

...to je dobře...i opuštěné hnízdo v sobě zanechává otisk bytí toho,kdo tam byl....Ji.

23.04.2014 22:26:46 | jitoush

taky v to věřím...v návraty a shledání po...

23.04.2014 19:26:12 | básněnka

...letech..krásný pařez a ty letokruhyletokruhy..ta vůně dřeva

23.04.2014 20:50:41 | poeta

hladím tě za ni :-)

23.04.2014 15:52:45 | střelkyně1

;-)

23.04.2014 16:01:04 | poeta

Ahoj. Napsal jsi to krásně. Takové zážitky děti prožívají mnohem víc než dospělí. Jsou více spojené a napojené na své okolí. My dospělí to považujeme za dětskou naivitu, ale já mám takový dojem, že to má spíš co dělat s "kolektivním vědomím", kterého se mnozí z nás později opět snaží docílit. Pamatuju si svoje dětství a spoustu podobných zážitků. Spoustu zvířecích přátel, kteří odešli. A někteří, se kterými jsem byla opravdu hodně napojená, se mi dodnes vrací ve snech, a jsou to šťastné sny, plné her a radosti ze setkání. Jakoby pořád chtěli vědět, co se se mnou děje. Měli jsme doma, kde jsem vyrostla (malá vesnice), na dvoře betonem vydlážděný chodník. Dělal ho ještě můj děda. V tom tvrdém a popraskaném betonu byly otištěné zvířecí stopy. Psí, kočičí, slepičí i nějakých drobných ptáků. A pokaždé, když mi nějaké zvíře umřelo, našla jsem tam stopy nové. Jakoby se rozloučili a zanechali podpis, že tu byli. Nebylo to jediné, co ten dům skrýval. Potkávala jsem tam i lidi, které jsem nikdy nepoznala, protože byli dávno ze světa pryč, pořád to ale byla a je má rodina. Ten dům už není co byl. Brácha už ho předělal k obrazu svému a mě je líto, že spousta kouzel a míst odtud zmizela. Ale to je život. Já odtud odešla a rodinu jsem založila jinde. Tak, teď jsem se rozepsala až moc. Vím, že nemáš rád dlouhé komentáře, nějak mi to vyplynulo samo, tak to klidně přeskoč a přečti si jen to velké ST, které ti posílám na závěr. Dobré ráno poeto. :O)

23.04.2014 09:22:52 | Tichá meluzína

No to teda. Víc jak dva řádky ze mě nedostaneš ;-)
Ale je pravda, že se někdy již téměř zapomenutá vzpomínka najednou vynoří a vstoupí do života a pak dělá neplechu nebo vypráví pěkné příběhy...a když jsou posluchači...jedině dobře ;-)
Díky blani za tvá dlouhotextová zastavení ;-)

23.04.2014 10:20:20 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí