Anotace: Po dlouhé době, vzbudilo se mé básnické střevo. Připomínám však, že na poezii jsem dřevo :)
Dnes v práci byl zas blázinec
ani jeden normální jedinec.
Tu přišel chlapík, v ruce tříska
já podívat se na to musím zblízka.
Při obvazování kouká mi do výstřihu,
dělá to však nenápadně a velmi potichu.
V tom rána dveře!
Někdo na nás ,,jemně“ klepe.
,,Moment prosím“ kolegyně křičí,
ten člověk zas na dveře buší.
Ze dveří vyletím a ptám se, zda hoří snad,
chlápek na chodbě začne se smát.
Prý popálil si penis,
když hrál nahý tenis.
Lexaurin jeden i druhý beru si,
s úsměvem říkám, že na chodbě svlékat se nemusí.
Na pytlík dostal mastičku
což potěší jeho paničku.
Do toho telefon zvoní,
doktor se vzteky dusí.
Sluchátko mi z aparátu utrhl,
když v tom člověk do ordinace vtrhl.
,,Doktore prosím, pomozte!
Kouslo mě klíště, do hlavy mi leze!“
S doktorem vedle sebe stojíme,
na pacienta blbě čumíme.
Domů rychle musíme,
tam nervové zhroucení snad pomine.
A v noci necháme si sladce zdát,
co zítra za dveřmi za blázny bude stát.
Jo to máte krásné zážitky! ST.
28.02.2024 19:21:05 | Paulín
Děkuji... Nyní už mám nové zážitky- pracuji s lidmi s demencí.
10.03.2024 18:15:31 | Lůca
V zrcadle spatřiv svoji líc,
diví se blázen, bláznu vstříc.
Zas je ná o jednoho víc.
Já se snad zblázním,
ne nezblázním.
To bych musel být blázen.
08.02.2021 10:04:07 | blues
Blázny najdeš všude kam se podíváš.
16.09.2018 23:31:33 | Tlachapoud
A pak, že to sestřičky mají jednoduché... :-)
18.01.2017 16:58:16 | kamínek
Nemají, nikdy neměly a nikdy mít nebudou :)
18.01.2017 17:05:12 | Lůca