modlitvá

      modlitvá

Anotace: ..

 

 

 

 

vtloukám si ta slova do hlavy

přebírám jako růženec

co tebe v rukou pálí

 

  

ty      ..ústa z představ utkaná

bolavím

že věci jsou někdy výš než blíž

v dáli

neslyšíš..?

má křídla

s podzimem

s tažnými ptáky

taky na lodích

tam kde snad potkám svou ozvěnu

 

už se blíží Morana

a já slunečnice

chci slunce více

dřív než..

 

vždycky tak trochu umřu

než se zas narodím

 

pro_změnu


 

 

Autor hanele m., 25.09.2016
Přečteno 404x
Tipy 36
Poslední tipující: enigman, Helen Zaurak, VEDz RVAHEs, zdenka, Jort, Luky-33, Iva Husárková, Malá mořská víla, Joe Vai, poeta, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

je dobré žít...

06.10.2016 20:24:43 | enigman

Krásná báseň, libozvučná... a s nadějí :-)

28.09.2016 16:12:24 | Helen Zaurak

Jsem tu na Literu čtvrtý rok a vnímám mnoho změn. Díky.

27.09.2016 23:04:15 | VEDz RVAHEs

Krása...úsměv...z.

27.09.2016 22:32:15 | zdenka

ať těch znovuzrození je co nejvíc.

26.09.2016 21:55:41 | klaun

Překrásné. :-)

26.09.2016 04:54:09 | Iva Husárková

Připomněla mi slunečnice na zahradě, před očima naskočila zima a hejna ptáčků, mají ji nejraději, nestačím přikupovat. A pak z těch semínek, co přežila
a zakořenila, vyroste sem tam nějaká slunečnice... :)

25.09.2016 17:30:34 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí