Návštěvnost
letmé doteky
letmé doteky
Anotace: ___
Ztratil ses jako kluk
ve světle měsíce
odešla máma tu noc
jsi plakal svůj osud
plakal jsi tmu
ve škvírách budoucnosti
plakal jsi celý svůj strach
utřela jsem ti nudli u nosu
už tenkrát jsem byla sama
ten kapesník pořád mám
a v něm celý ten den
tak kdyby něco zavolej
a klidně řekni chybí mi tvůj hlas
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskNádherná báseň, můj šálek čaje...
23.04.2017 05:56:20 | Stavák
pláč je uzdravující proces a je občas třeba.aby nám ten život chutnal.
Jak zní Tvůj hlas...
22.04.2017 21:22:42 | Danger
taky někdy říkám, jsem ráda, že slyším Váš hlas... :)
23.04.2017 08:18:38 | Philogyny1
ano...už tenkrát...ale...je tu...také Dnes...já mám šátek, posetý růžemi...když je nejhůř...přivoním...Úsměv.Z
22.04.2017 16:00:19 | zdenka
Zdenko, taky mám šátek s růžemi, možná, že máme stejný... :)
22.04.2017 16:01:30 | Philogyny1
Spadla mi brada, teď jí hledám někde u kolen:-))).. ne, nechci to zlehčovat, ale tohle je neskutečný..píšeš fantasticky!!
22.04.2017 14:41:38 | Nikita44
tahle je živá a pravdivá, už 34 let...
22.04.2017 16:02:30 | Philogyny1
Některé dny z kapesníku nevypereš, dělají uzly z rohů a ze slz mapy, kde žili lvi ...
22.04.2017 11:25:04 | Ragnell
některé doteky a dny zůstanou na celý život, protože jste jediní dva a už něčím jakoby svázaní...
22.04.2017 13:04:19 | Philogyny1