Óda na tebe
Odpusť mi mou troufalost
....ano ty, milý....
ten, který vnímá neviděné
a vždy připraven být oporou
pro popínavou růži
....kdepak růži...ale svízel
Sice trnem nepíchne, ale za to přilne
...tak, až to dusí...a ty stále s vřelostí odoláváš rozhodnut neustoupit ani o krok ze své morální pevnosti
Mezitím se konečně svízel škrtí
na vlastní pavučině ...
každá laskavost ho kypří
ve vlastním uvědomění si plevelnatosti....
nikdy nebude pampeliškou ani kopretinou
aby mohl v nevinnosti být upleten ve věnec...
Kéž by nebyl svízelem ...nemusí být růží....jen jedinou malou pampeliškou...pro tebe!
Přečteno 121x
Tipy 25
Poslední tipující: Fialový metal, Anfádis, jort1, CULIKATÁ, Ophelia81, mravenec, nehledaná, RadekČ, Ondra, jenommarie, ...
Komentáře (4)
Komentujících (4)