Něžná je noc

 

Večer jako jiný,

sedm piv, dva giny

V mozku plíseň, rez,

doma chcípl pes

 

Půlnoc bila málem, 

vítr skučel žalem 

Vše mi bylo fuk

A v tom zvonku zvuk!

 

Stála tam jen v kápi, 

že mě dneska lapí 

Hned po domě chlad

plížil se jak had

 

Sláva, pojď už dále,

sám tu žiju stále 

Dáme spolu gin,

zapijem ten čin 

 

Překvapeně vzhlédla

zjevně ven ze sedla:

Necítím tvůj strach,

víš, že já jsem vrah?!

 

Rozpaky hoď někam,

už tě dlouho čekám... 

Našla v ginu slast,

netušila past

 

Došlo na něžnosti

Když jsem hladil kosti 

jí se chtělo spát 

Lhal jsem: mám tě rád 

 

Vyhrnul jsem kápi

dělal to co chlapi,

když maj na to chuť 

Teď mě teda suď!

 

Po třech číslech bledý 

ještě naposledy

ojebal jsem smrt

Řvala: Ty jsi zmrd!

 

V mžiku zdrhla bosa,

v rohu zbyla kosa

Venku dýní svit

hlásí: Je čas žít