Sedmého dne by mělo ustat konání

Anotace: …

Neděle

 

Den který Hospodin ustanovil jako den bez konání dnem pokoje klidu

Usnul jsem hodně po půlnoci ale již po páté z mi neznámých příčin procitl

a od té doby se bezmyšlenkovitě šoulám linoleem podlahové plochy

Otevřeným oknem mi vstupují do uší hrdelní projevy okřídlených

S úderem sedmé jde za houpání v kolenou několik pásků co přečkali noc v noclehárně Armády spásy

Nebo někde u teplovodního potrubí.

Prozatím dveře kvelbu pozorují z uctivé vzdálenosti

Jejich nedostupnost je ještě navíc umocněna železnou mříží

Vietnamec má na obrovském banneru uvedeno otevření magazínu v 7.00 hod ale zatím zde není.

Muži bez trvalého bydliště se začínají ošívat

V doprovodu kdovíjak nabytého kola jde jeden z výše uvedené skupiny.

Míří sice k obchůdku ale předběhne jej oplácaná šestnáctka provázená drobným mladíkem. Tito navzdory pohledům mužů se strništi i ostře řezanými rysy - zaujímají místo jen dva metry od mříže umožňující po otevření vstup

Lehce opálený holohlavý muž automaticky vkládá kolo do stojanu a z vedle stojící bedny   která mu již dlouho slouží jako křeslo - odebírá provizorní popelník.

Ten elegantně uchopí vysype jej do nerezového válce podobného velké plechovce od barvy  a tento v rychlém sledu odnáší k překvapení oplácené střízlika i v okně stojícího básníka - do blízkého kontejneru.

Básník žasne

Ten muž se chová tak jakoby tyto činnosti dělal u sebe v obýváku

Ono i člověk na ulici chce mít zkrátka něco svého

I své rituály ( mumlá si tlustý poeta pod chřípím)

Jakmile to udělá - omete letáky plechovou bednu o rozměrech metr krát osmdesát centimetrů - výšce asi šedesát centimetrů aby se bryskně i nenuceně na oplechové pudlo posadil.

Toto před dvěma lety sloužilo jako dočasné úložiště denního tisku i bulváru, které kurýr noc co noc s železnou pravidelností ládoval přesně o půl třetí! Kamenná trafika zkolabovala v době pandemie.

Nyní je ale neděle převážná většina lidí v panelácích slastně spí anebo se věnují něžnému milování

Lidem bez přístřeší schází úvodní dávka alkoholu v podobě piva

To prý proto aby byl jejich život venku snesitelnější

Mrzutý básník píšící údajně civilní poezii přešlapuje u okna bytu spňujícího status  navoněné bídy 

Z patra (ale též spatra) hodnotí amorfní pomačkané rozcuchané týpky hypnotizující dvířka i mříže tmavého krámku.

Je deset minut po sedmé a na místo určené pro invalidy odstavuje svou burácivou otlučenou dodávku s dieslovým motororem - silně nevyspalý Vietnamec