Mají něco společného Titanic a pomáčená Lucerna v Praze?

Anotace: Jako každé dítě svých rodičů by mělo být nejkrásnější, nejušlechtilejší a přitahovat pozornost okolí svou impozantností a chováním, tak takový měl být i Titanic… všechno souvisí se vším, i když to tak nevypadá...

Mají něco společného Titanic a podmáčená Lucerna v Praze?

Jako každé dítě svých rodičů by mělo být nejkrásnější, nejušlechtilejší a přitahovat pozornost okolí svou impozantností a chováním, tak takový měl být i Titanic… Legenda lodi jménem Titanic se k nám proto vrací a stále k nám promlouvá…

 

Titanic – historie se opakuje

 

Prolog

Vše má svůj počátek i konec. Myšlenka či člověk se narodí a smrt se hlásí posledním zachvěním.  Jenom doba života se různí. Někdy trvá hodinu, jindy tisíce let. 
Když ušijeme šaty, postavíme dům anebo  v tomto případě postavíme loď, naše aura a aura každého, kdo s tou věcí má něco společného při zrodu a posléze při práci či při pouhém kontaktu, se vtiskne do aury každé věci. Tak jako člověka dokáže ovlivnit určitá situace či jiný člověk třeba pouhým výkladem, tak je to i s věcmi neživými. Jenom skupenství materiálu, ze kterého je postavený, je jiné než u člověka. 
Pragmatik tomu těžko uvěří, ale hlavně prvotní myšlenka mívá na kvalitu nového výrobku či nové situace zásadní vliv. A se jménem, které dotváří každého člověka i věc, začne zastávat v našem životě nezastupitelné místo. Když odejde, zůstane jen vzpomínka zase s určitou kvalitou.  

Je to jakýsi kód, který si lze představit jako energetickou DNA. Příkladem „hromadného rodičovství“ velkého množství individualit může být například zrození naší země.
Je ve znamení Lva, stejně tak my, Češi, máme i lví povahu, zatímco třeba v případě Německa a Němců jde o znamení Berana. Stejný princip lze aplikovat i na slavný Titanic.

 

Numerologie

Z numerologického hlediska nacházíme u lodního kolosu hned několik mrazivých překvapení: podle historických zdrojů pochází první myšlenka směřující ke stavbě lodi z roku 1907, součet je tedy osm. Mrazivé je to zjištění, že pokud se nezachází s myšlenkou a následovně při výrobě s láskou a pokorou, dojde k výrazným životním zvratům, které se velmi těžko vyrovnávají. Když někdo dělá svou práci s láskou, je to jiné, než když pracuje čistě za odměnu a pro slávu. Karmická energie čísla osm je nekompromisní. 

Kýl Titanicu byl položen v loděnicích firmy Harland & Wolff na Queen´s Islandu u Belfastu 31. března 1909, sečteme-li čísla (3+1+3+1+9+0+9=26, 2+6=8), máme zde druhou osudovou osmičku.

 

Číslo, které je podle indické numerologie ovládáno planetou Saturn, vládcem temnot. Vliv je pomalý, ale přesně mířený. A ti, kteří jsou pod tímto vlivem, musí velmi pečlivě hlídat své myšlenky, činy a potažmo i důsledky činů. Jinak se dostanou do nekonečné smyčky. 

Tuto smyčku tvoří osmička položená naležato, což je symbol nekonečna. Co vysíláme, to přijímáme. Co jsme zaseli, to sklízíme. Osmička v součtu všech čísel datumu je určitou předzvěstí vážných kolizí, které se člověk učí vyrovnávat. A tím, jak řemýšlí, jak se chová a jak situaci  zvládne, jde dál a nebo se neustále vrací tak, aby se to vyrovnávat naučil. Může to znamenat i návraty z minulosti či z minulých životů. A to je případ Titanicu.  Trocha nepozornosti od kapitána zavinila skázu nedozírných následků a jak se ukázalo i po dlouhých letech. 

I po 99. letech k nám energetický potenciál Titanicu promluvil. V roce 2008 se v pažské Lucerně konala výstava artefaktů z vraku Titanicu a dne 27. 8. 2008 přímo před vchodem do Lucerny prasklo vodovodní potrubí a Lucerna byla vytopena. Všechny okolní domy byly v pořádku, voda totiž směřovala jen do prostoru s výstavou o lodní legendě.

Náhoda? Nikoli. Opět trocha numerologie: 27. 7. 2008 (2+7+7+2+8=26, 2+6=8)… a opět osmička!
Pragmatik se diví, nechápe. Numerolog říká: to je jasný! Ale proč je to jasný ? Odpovědi na tyto otázky nacházím pokaždé v minulých životech. I Titanic, ač to zní zprvu nelogicky, má ten svůj.

 

Trocha historie

Traduje se, že se stavitelé lodi – Pirrie a Bruce Ismay jednoho večera sešli při „kávě a doutníku“ a dali vzniknout velké myšlence. Jejich plánované projekty Olympic a Titanic měly být o celých 33 metrů delší než konkurenční Cunardovy parníky, ale pouze o čtyři až pět uzlů pomalejší a tonáží 46 000 tun měly rivaly na trhu spolehlivě předstihnout.

Při stavbě se nemělo hledět na náklady ani na protesty správců přístavišť, že pro nové lodě nebude v přístavech dost místa. Zejména v New Yorku se velice zlobili.
Jeden ze stavitelů tedy dal správám přístavů najevo, že zaspaly dobu, neb je informoval, že zamýšlí postavit osobní loď dlouhou 330 metrů a nevylučoval ani tonáž 100 000 tun.

Byla to nepochybně velkorysá úvaha. V době, kdy projektanti Titanicu kreslili svoje plány, nejen že nebyl ani na jedné straně Atlantiku dok, do něhož by se loď vešla, ale nestála také ani dostatečně velká loděnice, kde by ji bylo možné postavit.
Firma Harland & Wolff tedy musela speciálně kvůli tomuto projektu zkonstruovat mimořádně vyztužené ližiny, které by unesly hmotnost oněch dvou nově projektovaných lodí. Pod největším portálem té doby byly tedy stavěny bok po boku právě Olympic a… Titanic.

 

Titanic před Titanicem
aneb minulý život lodi

 

I.
Ve vizi se mi nejdříve ukázala veliká loď, zamýšlená jako Nej, množství přívlastků si připojte sami. Byla budována na příkaz faraóna, zhruba 700 let př. n. l. Plavit se měla po Nilu i otevřeném moři a sloužit měla k ohromení nepřátel a jako důkaz nedozírnosti faraónových možností.

Ten byl sice prvním mužem říše a disponoval obrovskou mocí, ovšem staviteli a autory lodi, v dnešním smyslu, byli dva jiní muži stejně jako u Titanicu. Jednoho vnímám jako silně ambiciózního muže, ten druhý se spíše podřizoval.
Všichni, kteří na lodi pracovali, měli v sobě strach z onoho vládce, který stavbu pozorně sledoval a chyby nemilosrdně trestal. Všechny tyto skutečnosti postupně vytvářely povahu aury lodi.

Byla svého druhu a velikosti široko daleko jediná, už na dálku působila svým zjevem, velikostí a impozantností. Byla krásná, ale současně z ní šel strach. Všichni v čele s panovníkem byli přesvědčeni, že přežije vše. Silné ego, žádná pokora.
A to se jí také stalo osudným. Nepřežila v bitvě. Viděla jsem krvácející loď, kterou útok doslova rozerval a způsobil jí neopravitelnou zkázu. Nepoškozené zbytky lodi byly částečně použity na stavbu mola.

Tam dřevo postupně ztrouchnivělo – jakoby zemřelo přirozenou smrtí. Alegorie se přímo nabízí – nafoukaný a egoistický člověk, dychtící po vítězství v nebezpečném sportu, například závodník F1.

Až nezdravé a nekritické sebevědomí, absence ostražitosti. Skončil bez nohou a jako postižený svůj život dožil.

Zde nastalo částečné karmické vyrovnání. V první části života lodi nebylo místo pro pokoru, ve druhé šlo o násilné sražení na kolena. Cítím vztek, který provázel faraona, a to se přenášelo i na loď. Karmický dluh se přenesl do dalšího života. V něm měla přijít pokora.

 

II.
V jednom z dalších minulých životů, kolem roku 1780, se mi ukázala italská výletní loď. Nebyla ve své kategorii jediná, ale byla nejkrásnější. Byla zakoupena jako výletní plavidlo pro vyšší, velmi solventní a věrnou klientelu.
Loď byla mezi pasažéry velice oblíbená, stávala se častým místem odpočinku a příjemných chvil tehdejší aristokracie. Přestože šlo o „kusový výrobek“, přistupovali k její stavbě dělníci více či méně standardně, jejich myšlenka nenesla ani stín budoucí výjimečnosti lodi.

Ovšem jen do chvíle, než se do věci vložil obchodník, který ji v duchu myšlenky Nej – opět si přívlastky doplňte, přestavěl a vykrášlil. Nakonec byla předčasně vyřazena z provozu.

Zestárla, změnila majitele a zanedlouho jí selhalo srdce – motor. Už nebyla opěvována, zůstala sama. Mělo to být pokání, karmicky tedy dochází ke zklidnění.

 

III.
Ovšem další loď v logické řadě – Titanic, spirálu karmických turbulencí rozvířila tak, že prostě ztroskotat musela. Prvotní myšlenka „rodičů“, jak víme, byla mít loď, jež velikostí, krásou a přepychem přebije a znemožní rivaly v oboru.
Byla jediná, největší, nejluxusnější a byla postavena k jedinému účelu – vydělat co nejvíce peněz. A to už ego vyrostlo do takových výšin, že se mu osudnou stala hloubka.

 

Epilog

Ve všech třech případech nejde o loď, jež by přinášela potěšení, hlavní roli hrály vždy a jen peníze. První myšlenka nesla silné ego a ono odhodlání bojovat až do totální likvidace konkurence ji jen posílilo.
Nic není náhoda, proto sny předurčující zkázu měly budoucí oběti varovat, aby zůstaly tam, kde jsou. Oni ale hnáni svými sny o bohatství neposlechli, a to se jim stalo osudným…

 

Tato energie je hluboko vpita v každém centimetru lodi i jejího vybavení. Artefakty vyzdvižené z vraku Titanicu daly trochu té silné a zkázonosné energie ochutnat i nám v Lucerně… Být za každou cenu první, jediný, nejlepší, největší, prostě Nej…

 

Vesmír se ošálit nedá, dává totiž jasnou odpověď na naše špatné či dobré činy.