To je tedy daleko za horama. Já jsem si na tuhle básničku zničehonic vzpomněl ráno. Každou noc mám o ní (té dívce) sny, a pak se probudím a ptám se, co se to vlastně stalo? Nebo nemohu zůstat chvíli sám, protože hned mne to znovu pohltí, opět mi dochází co se stalo, upadnu do velké lítosti a dokud třeba nezazvoní telefon, nehnu se z místa. Zkrátka není okamžik, aby se mnou nebyla, nežila.. Mám pocit, že strašně rychle stárnu, bez ní. Ona mi řekla, že už ji nikdy neuvidím, a to je ten nejhorší trest, beznaděj. Ale vždy už tu se mnou bude a já už nikoho jiného nechci. Prisel jsem o lasku sveho zivota a je to...strasny pocit. Vis, co jedine mi pomaha? Myslim na ni, ze bude šťastna. Představuju si ji, jak se smeje, raduje... Divné, že? Já ji pořád miluji.
17.12.2020 21:01:20 | Pan Pálavský
To je tak krásné.. Ten Egerland jsem hledal, a je to německy Chebsko. A ta Fantasie. Patrně ty verše z Tebe vypadnou úplně samy, během vteřiny, zdá se.. Jsou prosté a tolik přitom výsostné. Všednost se tu snoubí s diamanty. Jak víno (vlastně réva) s hlínou. A vzniká chuť.
30.09.2020 00:22:04 | Pan Pálavský
Až otevře žaluzie ve svém paláci,
podobná slova ho napadnou..
Pomyslí na dívku z Fantazie..
na dívku krásnou a tajemnou. *ST ;-)
02.09.2020 10:32:17 | jenommarie