smrti je blízko

Anotace: Povídka o tom, že smrt může být blíže než bychom čekali

Ráno vstala, kopla do sebe horkou kávu a rychle se oblíkla do džín a košile. Byl den jako každý jiný kromě toho, že měla volno a mohla tudíž odjet na výlet
kamkoliv se jí chtělo. Dnes plánovala jet do Prahy na Kampu a pak zajit s kamarádama na pivo s Hatrošem a Denym, které znala už od puberty.Svoje první cígo si s nimi dala před panelákama Střídavě si s nimi něco začala s jedním i druhým, ale teď nechtěla nikoho z nich. Nestála o vztah, ale dala by za ně ruku do ohně. Pro ní nebyl důležitý vztah, ale láska
Vyšla tedy ven, venku foukal mírný větřík, který ji zacuchal vlasy, ale na tom ji nezáleželo.Vyrazila na nádraží, které stálo kousek od jejího domu..Otevřela nádražní dveře a koupila si lístek, vyšla ven a zapálila si cígo.Nikdo na lavičkách neseděl.Ucítila ten úžasný klid, který na tom malém nádraží panoval,
narozdíl od pražských nádraží, kde bylo vždy plno lidí Vlaky na kolejích jakoby právě umřeli stáli nehnutě a líně na kolejích a ticho rušili jen ptáci, které slétali na neobydlenou budovu naproti z rozbitými okny. Podívala se na nebe, kde plynuly mraky, tak bílé jako nabělené prádlo.Je konec pomyslela si, když se zadívala na mraky. Smrt brzy příjde.Zavřela oči na chvíli a pak je zase otevřela.
K ní na lavičku usedla maminka s asi petiletou holčičkou. Trochu ji to naštvalo,
že ji vyrušily z klidu. Za chvíli maminka někam odběhla a nechala holčičku na
lavičce. Holčička tiskla medvídka a tvářila se trochu znuděně až nešťastně.Pak vstala a přišla k ní. Holčička ji ukazovala medvídka a ona nevěděla co ji má říct.
Chvíli přemýšlela a zadívala na mraky. Už to bylo dlouho, co leželi s Hastrošem
a Denym na louce a dívali se na mraky a viděli v nich všechno možné. Rozhodla se,
že zkusí holčičku zabavit.,,Podívej na ty mraky, vidíš tam něco?",,Ne, jenom
mraky" zamračila se holčička.,,A přece jenom vidíš tam něco, já tam vidím květinu
podívej",,Já taky asi něco vidím" přimhouřila oči holčička,, vidím kopretinu" Usmála se nad fantazii holčkičky tohle přesně chtěla.Pak se bavili holčička už sama říkala, co vidí jednou panenku a jednou medvídka. Začalo nádražní hlášení měl odjíždět vlak na druhou stranu. Matka chytla holčičku a tahala ji na druhou stranu a ona v jedné ruce medvídka mávala na ní. Zase se podívala na nebe byl to černý mrak. Ne nebyl to mrak na okamih si dala do uší sluchátka aby slyšela rádio, říkali něco o tom že do vzdušného prostoru se dostala ruská letadla. Trochu ji zamrazilo. Počkala na svůj vlak a vystoupila v Praze. Všude byla cítit panika a strach. Každý druhý ukazoval na nebe anebo se snažil schovat se někde aniž věděl kde. Když přišla na sraz nikdo tam nebyl ani Hastroš ani Deny nikdo Tak zavolala Hastrošovi.,,Je konec Sáro začala válka." oznámil ji Deny a položil sluchátko
Vrácela se domů rozechvělá ve špatné náladě. Již ve vlaku slyšela houkat sirény a nedaleko od nich spadla raketa. Tušila to smrt byla blízko.