Noční duše

Neznám ji, ale žije se mnou.Schovaná v mém podvědomí, ukrytá pod vzpomínkami, zabitá zkušenostmi, utlačená rozumem probouzejíciho se rána, aby se s dalšim soumrakem znovu rvala zpátky a bojovala o svou existenci. Roztančí čardáš emocí, barevných světlušek , divoženek, které splétají denní střípky , aby vytvořili zrcadlo . Zrcadlo minulého času , křišťálovou kouli budoucnosti, pestrobarevnou mozaiku citů, bublající zkumavku s ohňostrojem emocí. A v houstnoucí tmě ta barevná světla vytrysknou v prstence, spletité patvary,vodopády hvězd i barevné květy a už chápu ,jak vzniknou melodie skladatelů,co vdechnou do očí ranní rosu, básně básníků z nichž občas zebe, obrazy malířů , u kterých tajíš dech a nechápeš..
Nebo vzniknou jen jednoduchá psaní obyčejných zmatených tvorů, co musí psát, aby je ten ohňostroj neroztrhal nebo nezadusil zevnitř , aby pochopili sami sebe, čekajíc na ranní rozbřesk, který znovu nastolí rovnováhu rozumu .. Aby nehledali záchranu v pilulkách zapomnění, v skleničkách útlumu, nebo náručích nežádoucích .Lepší pár hloupých dopisů než ztracení se v sobě. Lepší tvořit než zabíjet vše kolem . Lepší psát než pitvat duši :)…
Jakoby každý ten dopis byl odhozeným kamínkem z hromady , kterou valíme před sebou a které se snažíme zbavit..