KYTIČKU FIALEK

Anotace: Poněkud pateticky jsem ve studentském časopise vzdal hold již tehdy úspěšné básnířce. A vydrželo jí to – právě jsem si ji ke své radosti vygoogloval. Tehdejší reakcí mi ale byly jen nevraživě podezíravé pohledy jejího kluka, mého spolubydlícího :-D

Sbírka: Retro ze šuplíku II.

KYTIČKU  FIALEK

První březnové úterý Ti bude už osmnáct let. Nejvzácnější člověk, kterého znám, se tedy stane „dospělým“ i formálně, protože před moudrostí Tvých myšlenek jsem se již dřívě cítil jako malé dítě, které se slastně choulí pod teplou dlaní někoho blízkého. Z krátkého rozhovoru s Tebou na mne dýchlo poznání, které jsem jen těžko mohl v několika málo okamžicích unést. Poznání opravdové duševní krásy člověka, který snad ani neví, jakou studnicí lásky a laskavosti vlastně je. Poznání člověka, pro nějž neplatí zákon gravitace, který se dovede vznést závratně až do království hvězd a kousek ho ještě přinést pro druhého.

I když osmnáct let není žádný dlouhý věk, poznala jsi zřejmě kus života i z té jeho trpké stránky. Jen tak si mohu vysvětlit Tvé umění vnést do jiných lásku k životu, který nemusí vždy připomínat matčino pohlazení. Vedle úžasné hloubky Tvé osobnosti jsem uviděl povrchnost tam, kde jsem o ní dříve nevěděl.

Naplnila jsi mne však i obavou. Obavou z toho, že budu každou dívku srovnávat s Tebou a že to pro ty druhé dopadne vždy špatně. Přesto ale nemám strach, že budu sám. Ta nejstrašnější samota, samota uprostřed lidí, se mne již nikdy nedotkne. V podobných chvílích mi bude stačit, vzpomenu-li si na Tebe. A poznal-li jsem Tebe mezi třemi sty, jistě se najdou i další, stejně ušlechtilí lidé, i mezi třemi miliardami.

Stejně tak nemůžeš zůstat sama Ty, jež lásku nejen rozdáváš, ale sama jsi pro ni krásným květem, který je jí ze všech stran obklopen. K Tvým osmnáctým narozeninám Ti posílám kytičku fialek s tajným přáním, abys v den, kdy se staneš „plnoprávnou“, ucítila její jarní vůni.

Slezsko, únor 1973

http://www.youtube.com/watch?v=n03g8nsaBro