Slunce olízlo pocukrované střechy chalup
vsálo kapičku ranního nápoje z rampouchů
a zchumlané závoje mlh rozčesalo zlatými hřebeny paprsků.
Jen ona ještě sní
stočená jak malý ryzí hádek pod kameny pokrývek
teplem prohřáté tělo dýchá
a její tvář zachvívá se lehkým úsměvem snu
o muži, co jí svým jemným hlasem všeptaným do srdce
probouzí k něžným polibkům.
Je ráno prvního dne spolu,
kdy není naspěch
ruce se jemně dotýkají
v dlaních napětí
a ústa protkaná ústy polykají
něhu lehkou jak křídla Amorů.
Slovy se nedalo říci nic
vše tkvělo ukryto v doteku,
kdy každý záchvěv těl
každé splynutí, letmý dotek rozehrával symfonie tónů.
Rozkoš prolnutí a odevzdání
jediný refrén jejich myslí.
Divokost i něha proudících řek,
pevnost i opora strmých pohoří,
spojení nepředstavitelné světu
přesto nezvratně silné a křehké zároveň.
Vše se odehrálo jakoby pod vedením režiséra těch nejbujnějších představ a fantazií
bez příkras kulis v otevřené čistotě splynutí a obdarování lásky.
Znovu a znovu se hroužili do sebe svým hlubokým nádechem pod hladinu vědomí tady a teď...
Nic jiného neexistovalo
nic nepřevyšovalo již převýšené.
...
ze snění do dění...
21.01.2024 00:46:58 | enigman
...Vše je Jedním......Ji.
20.01.2024 19:25:49 | jitoush
Vše je jedním propojením...děkuji Jiuli :)
20.01.2024 21:30:13 | Malá mořská víla
To je panečku záběr :-)
20.01.2024 12:44:20 | básněnka
Že by znakový ?;)
21.01.2024 23:16:08 | Malá mořská víla
ti režiséři
20.01.2024 12:30:56 | jort1