1. února Léta Páně dva tisíce 15

Anotace: Věnuji Janu Balabánovi

První únorový den

Po zmrazcích
vede maminka
nejistým krokem
kloučka.

Elegantní dáma
ihned za jedoucím vozem
překonala silnici.

Vyšší muž v klobouku
na mostě,
rád by ji oslovil
rozechvěn počká,
za paprsků
po okrsku
vykračoval ctnostně
a nyní se
v její společnosti
horké kávy
čokolády
dost možná - dočká.

Dostane možná víc
za týden
možná za měsíc.

Na trsech trávy
spočívá sníh
jako na bábovce
cukr moučka.

Je krásný den
je potřeba jej vychutnat,
nedbat na to,
že pár ulic odtud
je krchov
náhrobní kameny
a rozptylová loučka.

Na trávě cukr moučka...

Hodlám se rozptylovat
pro mě nezvykle,
poněkud jinak.

Nedám dopustit na dívky,
jejich smích.

Nezapomínám...

Chci se jich dotýkat
v přítmí kina...