o klukovinách...

Anotace: ...

občas přemýšlím
jak je radost iracionální
když přijde mezi lidi
v nesmyslném rozdělování

přichází v hojnosti
ale je smysluplná
jen k dětem
které ničemu nerozumí

když jsem byl malý
začal jsem zkoumat
ten obrovský stroj
který mi předali
život i koleje
co končí tam kde začínají
ještě jsem neviděl
vztah mezi nimi a mnou
a zkoumal je objektivně
s obří radostí
přerušovanou záblesky
velkého leknutí

s dospíváním jsem zjišťoval
že ten stroj byl stvořen k tomu
aby se do mě zakousl
a já najednou nevěděl
jak bezpečně našlapovat

pak se však dostavil klid
tvořený smířením
a stále živou zvědavostí

nebojte
ten klid přijde ke každému z vás

jednou totiž zjistíte
že vás ten stroj baví
i když si nemyslíte
že už vám nijak neublíží
spíš vás překvapí myšlenka
že by lidé mohli být lepší
než jste si mysleli
nebo život veselejší
než se vám jevil

až mi z toho vzrušením
krev stoupá do hlavy
jako bych se na ni stavil