locomotor...

locomotor...

mlha nad krajinou
obloha poblázněná temnotou
záblesky energie

pocit že jste
mimo svět materie

v srdci hluboká touha
po smrti
i radosti ze života

jazykový projev
prastarého aktu rozkoše
jádro věci v ženě
půvabné důstojnosti

pohyb bláznovství
ryze pohlavní marnivosti

děje se to tak dlouho
že si toho už nikdo nevšímá
zapomnělo se
co je skutečnost
podstata celé věci

touha v srdci
co přivádí k šílenství
touha po dokonalosti
nebo smrti
po uchvácení
veškeré krásy
nebo po rozložení

tak blízko tajemství
výmluvně vznešeného
kdy věci nabývají krásy
zcela univerzální

v nebeském klidu
tiché skrýše
lidského času
Autor enigman, 25.01.2017
Přečteno 303x
Tipy 27
Poslední tipující: zelená víla, střelkyně1, Frr, Jort, jitoush, bogen, Malá mořská víla, MARKO, Philogyny1, Amonasr, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

krása... to je tak dokonalý cítění, že si člověk k tomu raději sedne nebo lehne... dnes jsem zapálila doma svíčky, rozehrála své anděly a rozjímám... dcera chodila do školky s holčičkou s downovým syndromem, byl to velký bum, začleňování dětí s problémem do společnosti zdravých dětí... byla jsem nadšená...
do chvíle než mi Kateřinka doma sdělila, že daná holčička jí vzala panenku a bouchla jí a tak jsem jí to oplatila... to se mi tedy vůbec nezdálo... tak jsem vysvětlovala, že je něco jinak atd... že to se nedělá... měla jsem dojem, že pochopila...
opakovalo se to... jednou, podruhé, doma jsem opět vysvětlovala ...
a jednoho dne mi došla trpělivost a naložila jsem celou Kateřinu do vozu a odjela s ní do dětského domova, byla tam holčička s tímtéž... i spousty jiných dětí, Káčko bylo nadšené i došli jsme k této holčičce, hladila ji, rozesmívala... a tak přišla moje chvíle, víš Káčko, tahle holčička je stejná jako ta ve školce... nene mami Adinka ve školce má blonďaté vlasy... usmála jsem se, ale v hlavičce to má stejně...koukla po mně... a chtěla bys ji uhodit, kdyby ti vzala panenku... ne mami, to přeci ne... tak vidíš a proč to děláš Adince? paní učitelka mi to řekla... to jsem zavrněla do morku kostí... dobře, ale ty jí nic takovýho už dělat nebudeš, ano? Káčko pohladilo holčičko a pohledem do očí a souhlasným kývnutím jsme pochopily obě...
už to nikdy neudělala...

děje se to tak dlouho
že si toho už nikdo nevšímá
zapomnělo se
co je skutečnost
podstata celé věci

touha v srdci
co přivádí k šílenství
touha po dokonalosti
nebo smrti
po uchvácení
veškeré krásy
nebo po rozložení

tak blízko tajemství
výmluvně vznešeného
kdy věci nabývají krásy
zcela univerzální

v nebeském klidu
tiché skrýše
lidského času

10.02.2017 23:41:45 | zelená víla

...univerzální krása rezonuje v těch nejhlubších vrstvách a
oživuje vše zmrtvělé....rozpohybovává vše zkostnatělé a probouzí
do věčnosti.......Ji.

26.01.2017 20:17:16 | jitoush

to ta pára...

01.02.2017 00:06:59 | enigman

třeba si někdo všimne

25.01.2017 20:32:07 | MARKO

třeba...

01.02.2017 00:07:51 | enigman

...tahle se mi líbí...

25.01.2017 14:35:26 | Philogyny1

Hmm, hmm, že by zde byl opravdový rytíř, který neodsoudí cynický výkřik ženy...

25.01.2017 07:26:33 | kdotoví

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí