vymrštění...

Anotace: ...

byla nahá
ležela na koberci opadaného listí
až to ucítila

prizmatické kužely světla
vrhají kousky spektra
zvuk hmatatelné hutnosti
identita se rozpíná
nekontrolovatelně
svět kolem víří
ve splašených šmouhách
k novému útočišti

tady je klid

chladné prostředí
nic neváží
tělo dlouhé štíhlé hbité
tu a tam probleskují
vjemy nižších řádů
vědomí ryby
snad potočního pstruha
ladnost pohybů
struktura čiré vody
proudí kolem ploutví
informace nepatrných nárazů
slabých odklonů a interferencí
lehkost reakcí
změny směru
zachycení spodních proudů

skok do složitosti

husté vrstvy
nesrozumitelných úvah
ve sklepení podstaty
vybílený měsíc se třpytí
jako stará lebka
listy sesychají
ohně hasnou
unavená holubice
třepetavě padá k zemi
nachová krev vázne
v tenčících se žilách
přepínané srdce
obestírá chlad
duše uniká
nohy vypovídají
poslušnost
slov se nedostává
průvodci přiznávají
že se ztratili
to co bylo plné
průhlední
myšlenky
vyprahlé hlavy
v období sucha

úžas!

přichází pokaždé jindy než má
najednou
ani památky po mrzutosti

stojí v bohaté prsti
svých polí
opřený o motyku
nohy zabořené v ornici
rozmlouvá s vesmírem
proudí do jeho duše
dotek jednoty
všech věcí
všechno je jedno
část bezešvého celku
souznění

raduj se!

plný vjemů
ptačí zpěv
sluneční paprsky
vůně květin
šelest stébel
stružka potu
zakřivení planety
hebce ukvapený obrys
měsíce v novu
sdílení rozkoše
s úctou a bázní

je takové štěstí vůbec možné?

svět je chorál
motyka se zvedá
kov se zarývá do země
a všechno je
jak má být