Čtvrtý vrchol manželského trojúhelníku

Adam to neudělal za 26 let poprvé, utěšovala se Petra.  Do dvou měsíců to skončí, stejně jako ty dva Adamovi románky před tím. Jenže tohle bylo jiné. Mělo jí to varovat. Nevarovalo. Před tím to byly ženy jeho věku a mimo okres. Jana je o 12 let mladší a bydlí v sousední ulici. Před tím jezdil on za nimi. Janu našla v ložnici, když si odskočila z práce pro náhradní brýle. Petra hrála moderní tolerantní ženu, Dámu nad věcí. Proto neudělala scénu hned. Potichu vzala brýle a vrátila se do zaměstnání.  Když se odpoledne vracela, všimla si odřeného blatníku u auta. Za to může Koupil, blbec. Vždy, když jí naštval, říkala svému muži příjmením. Petra v sobě našla správné odhodlání, povzbuzené odřeným blatníkem, dát Koupilovi mnoho otázek.

 

Adam, po té, co Jana opustila byt, urovnal všechny věci. Ustlal, vyvětral, podíval se pod postel i do koupelny, jestli tu Jana nic nenechala. Nejsem blbý, říkal si. Znal to z filmů a knížek, kde na těchto drobnostech troskotala manželství. Měl svou ženu rád. Byli s Petrou dlouho, měli dvě dospělé děti a už i vnuka. A to je to. Byli spolu dlouho. Adam cítil, že Jana je výživovým doplňkem pro jeho stárnutí. Mladá, živá, věčně rozesmátá, navíc mu imponoval její obdiv. Adam pro ni byl výjimečný. Podnikatel, majitel realit, městský zastupitel. Poznával na sobě, že už to nejde jak dříve. Všechno víc bolí, mizerně vidí. Opravdu stárne. Dcera z něj ke všemu udělala dědka. Teď potkal Janu a všechno je snesitelnější.

 

Adam je omyl, říkala si Jana opouštějíc jeho nádherný veliký byt secesního činžáku, který mu patřil. Janin manžel si našel jinou a tak se od něj před pár měsíci odstěhovala do tohohle města. Žila se dvěma holčičkami ve 2+1, ulici od Adama. Pracovala na poště, kde ho potkala. V něčem mu pomohla, už neví s čím a on ji pozval do cukrárny. Neodmítla. Byla tu nová a nikoho neznala. Líbila se jí pozornost od staršího, dobře oblečeného pana inženýra Koupila. Prostě potřepovala vědět, že je ještě žena, protože její manžel ji degradoval na domácího robota. Měli spolu čtyři děti. Nejstarší dvě studovali střední školy, přes týden byli na internátě, a osmiletá dvojčata.

 

Sam byl opravdu sám. Dávno rozveden. Děti velké a pro samou práci neměl čas na nic jiného. Občas zažil románek, nebyl přeci mnich, ale život ve dvou skončil rozvodem. Janu znal dlouho, provdala se za jeho kamaráda ze školy, který řešil krizi středního věku milenkou, a proto od něj odešla. Shodli se, že je potkal stejný osud, kdy si jejich protějšky našli někoho jiného. Sam pomohl Janu odstěhovat. Když si u lahve vína stěžovali na své osudy, pomyslel, jaké by to bylo, dát to s Janou dohromady. Ačkoli k sobě měli velice blízko, blízko tak, že to ostatní viděli v jiných souvislostech, nikdy k ničemu, krom pár polibků a pohlazení, nedošlo.

 

Sam jeden večer zůstal u Jany, a protože nebylo kde, spal s ní v obýváku na rozloženém gauči. Ve druhém pokoji spaly děti. Všechny čtyři. Při večeři, po večeři, i u televize, Jana neustále honila zprávy na mobilu. Byla rozrušená. Zuřivě odpovídala a zahazovala telefon do peřin. Sam se zeptal, co se děje a ona vyložila svůj příběh. Jak potkala Adama, jak nechtěla podlehnout a podlehla, protože on je prostě Pan Božský. Jak ji trápí, co provedla a provádí, protože on svou ženu podvádí, a dělá to, co udělal její manžel jí. Jenže Petra je skvělá. „Počkej. Ty znáš jeho ženou?“ divil se Sam.

„No. Ona je taková moderní. Je hrozně hodná a tolerantní a chápe, že Adam stárne. Takhle to Adam povídá, že jsem jeho poslední úlet. Párkrát jsme už byli spolu, třeba v kině a tak.“

„Kolik je Adamovi?“

„56 a Petra je mladší, asi 53.“

„No tak to Adama chápu,“ pousmál se Sam v představě oplácané povadlé padesátnice v porovnání se štíhlou malou ještěrkou, kterou Jana byla.

Přišla další zpráva. Jana zuřivě odpovídala a tvářila se jak bůh pomsty.

„Prosím tě? Nic mi do toho není, ale co pořád řešíte?“

„On strašně žárlí.“

„Proč?“

„On ví, že tu jsi.“

„Adam žárlí na mě? Neměl bych já žárlit na něj? Já tě znám dvacet let, on dva měsíce, já dostal pár polibků a on?“ Jana zakryla Samovi dlaní pusu. „Mám šíleně bláznivý nápad. Nevadilo by ti jít se mnou k nim?“

„To jako myslíš k Adamovi a té jeho? Nebude to blbý, teď v jednu v noci?“

„Oni stejně nespí. Pojď.“

 

Petra ležela v noční košili na gauči, Adam v trenýrkách a triku v křesle. Televize běžela. Petra klimbala. Hlasy seriálu se jí mísily se snem. Vždycky když procitla, zjistila, že Adam stále něco píše na telefonu. Asi zuřivě chatuje s tou kurvičkou, pomyslela si. Ačkoli hrála vyrovnanou osobu, protože takovou ji Adam chtěl mít, nedokázala se s jeho nevěrou vyrovnat. Měla Adama ráda, ačkoli ji všichni radili, aby od něj odešla. V hlavě jí to vířilo. Má spokojený život. Dělá v manželově firmě, v podstatě firmu řídí ona, bydlí v manželově bytě, má s ním dvě děti, volno kdy chce, na úklid hospodyni, která občas i nakoupí a uvaří. Dovolené kde se zachce. Už je jí padesát pryč. To už se těžko rozvádí. A Adam je teď jak malý kluk. Oči mu září, je i milejší a souhlasí takřka se vším. Nikdy nevěřila pověstem o druhé míze a návratu do dětství. Teď to má přímo doma, před očima a vedle sebe. Vlastně jde jen o sex, vysvětloval ji Adam. Petru prý pořád miluje, ale Jana. Jana je přece tak mladá a pružná a dosahuje několika orgasmů po sobě. Jednou to prý počítal a bylo jich asi dvanáct. Blbec, pomyslela si Petra. Copak tohle se říká  vlastní ženě? Nevěděla, jestli má být naštvaná víc na něj, nebo na Janu. Vždyť přeci jde jen o sex.

 

Ozval se zvonek. Petra mrkla na Adama a ten šel otevřít. Za dveřmi stála Jana a chlap, kterého neznali.

„Ahoj, přepadovka. Tohle je Sam. Same, tohle je Adam.“

Chlapi si podali ruce.

„Jé, ahoj Peťo. Nevadí, že jsme vás přepadli? Tohle je Sam.“ Petra vylákána známým hlasem na sebe hodila župan a šla se podívat, co se to děje. Vedle malé Jany stál vysoký ramenatý chlap tak 45 – 50, vysoký, s řídkými vlasy, plnovousem a malým bříškem. Že by, blesklo Petře hlavou. Ne to je blbost, přece by Jana nevedla svého milence v noci ke svému milenci. To je možný jen v hloupých seriálech. Sam se ukázal jako vtipný parťák. S Adamem se předháněli a bavily dámy. Čas utekl jak voda. Bylo po třetí k ránu a oba páry se rozloučily.

 

O čtrnáct dní později volal Adam Samovi. Číslo měl od Jany, a že chystá překvapení, a že se pojede do Krumlova, a že je Sam zván.

„Počkej, Adame. Trochu se nechytám. Ty jedeš do Krumlova s Petrou, máte tam zamluvený penzion. Jana tam má přijet za váma…“

„ Ne. Ta už tam bude. Má tam nějaké školení, nebo něco. No a v sobotu to končí, večer. No a ty tam přijeď taky. Mám něco v plánu, a když to neposereš, můžeme si oba užít. Doufám, že jsi zdravej a rozumnej.“

„Počkej, ty plánuješ, jako čtyřku?“

„No, nic neslibuji. Buď to vyjde, nebo ne. Tak přijedeš? Ale prosím tě, nikomu nic neříkej, ani Janě.“

Samovi běhalo hlavou snad sto scénářů najednou. Petra nebyla tou rozteklou padesátnicí, jak si představoval. Byla o trochu větší než Jana, ale stejné štíhlé postavy. Zvonivě se smála a uměla lichotit, ale i lichotky přijímat. No a Jana? Představa sexu s Janou mu nedělala problém. Jen nevěděl, co s Adamem. Jasně, už viděl porno s více aktéry, ale nikdy to nezažil. Takhle dvě holky, to jo. Ale takhle?

„Jo, přijedu.“

 

Krumlov Český, to je hezký, říkala si Jana, když šla do cukrárny, kde se měla potkat s Adamem a Petrou, kteří ji slíbili vzít sebou domů. Ke kávě a zákusku jim oběma Adam naservíroval plán dnešního večera. Soukromé lázně. Bude to skvělé. Obě si pomysleli to samé. Skvělé, jak pro koho. Pro Adama jistě. Když se v lázních svlékali, přišel Sam. To byl další šok. Překvapeně na sebe koukali a zabaleni do osušek odcházeli do obrovské vířivky. Napětí se dalo krájet. Takovýhle společenský večer si, snad kromě Adama, nikdo nepředstavil. Načali láhev sektu k prolomení ledu. Oba dva muži se snažili rozjet zábavu. Sam přišel s masáží chodidel a hned je začal Janě masírovat. Adam pokukoval, a začal je masírovat Petře. Po další lahvi sektu se holky různě prohazovali a vyžadovali další a další masírování. Došlo i na polibky. V rozjařené atmosféře vzájemného sblížení šli na večeři. Jana i Sam v duchu odhadovali, kdo s kým půjde na pokoj. Petra měla jasno. Adam to udělal, aby mohl být přes noc s Janou a pro ni povolal toho Sama. To se ale přepočítal. Co si to vůbec dovoluje, strkat jí někomu do postele? Ale překvapení toho večera nebralo konce. Adam objednal apartmá se dvěma manželskými postelemi vedle sebe.  Všem třem to vyrazilo dech. Samovi asi nejmíň, se čtyřkou v hlavě počítal. Holky nikoliv.

 

Další láhev sektu a svlékací prší. Za chvíli byl všichni nazí až na Petru ve spodním prádle. „A vítěze svlečeme,“ zvolal, když Petru házel na postel. Všichni tři se za velkého smíchu účastnili svlékání prádla z Petry. Samovi neušlo, že Adam se mazlí s Janou a tak se ujal Petry. Ta se usmívala, ale byla jak hadrová panenka. Ať se Sam snažil sebevíc, lízal, hladil, líbal, dráždil, byla Petra jak zavřená studna. To Samovi nepřidalo a cítil, jak jeho vzrušení ochabuje. Navíc slyšel, jak si užívá vedlejší pár a dostával na sebe zlost. Zklamal. Prostě pohořel.

 

Po chvíli marného mazlení k nim na postel přiskočili ti dva. Adam si otočil Petru na bok a bez skrupulí do ní vnikl. Petra vzdychla a zavřela oči. Jana kousala Sama do ramen a otočila na záda. Sláva. Jsem normální, pocítil radost Sam, když ho Jana osedlala. Ve sprše po milování byl Adam nadšen, jak se mu to povedlo a jaký je borec. Cítil, že má nad Samem na vrch. Sama se zmocňoval pocit trapnosti a studu, jak za svůj projev, tak z velikosti Adamova přirození. Nikdy se necítil tak trapně zbytečný, jak tady. Petra šla do sprchy poslední. Adam s Janou si špitali v jedné posteli, Sam ležel ve druhé. Vzbouřilo se mu ego a zvedlo ho z postele. Došel za Petrou do sprchy. Nebránila se, nebyla proti, když k ní vstoupil a začal masírovat ramena pod proudem horké vody.

„Trapárna, co?“ začal Sam konverzaci ve snaze omluvit svou neschopnost.

„Hmm. Promiň. Omlouvám se ti. Já…“ Petra najednou vypadla z role Dámy nad věcí a začala brečet. Sam ji ovinul pažemi. Horká voda odnášela slzy.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

 

Byla noc. Sam s Petrou procházeli svažitým náměstím Českého Krumlova zaklíněni do sebe. Co chvilku zastavovali a líbali se. Prošli několika bary, až skončili na nějaké diskotéce. Protancovali se k ránu. Petra byla jak vyměněná, užívala si Samovi pozornosti a úplně zapomněla, že s tím, koho ji Adam poslal do postele, nechtěla nic mít. Sam se jí zdál něžný a pozorný. Oplácela mu stejnou mincí. Připadala si o třicet let mladší při blbnutí za noci a koketování s cizím mužem. Sam se snažil napravit reputaci. Petra ve sprše chvilku plakala, tak ji objímal a hladil. Políbili se jednou, dvakrát a pak ji navrhl noční jízdu. Jen sami dva bez Adama a Jany. Ti dva zůstali oněmělý v posteli, když se Petra se Samem oblékly a zmizeli.

 

Po víkendu Sam, kromě běžných zdvořilostních frází na fb s Janou, neměl potřebu se s nikým z účastníků setkávat a povídat. Prostě další epizoda seriálu života. Adam s Janou se dál scházeli u ní v noci. Občas šli do divadla, kina nebo na výlet ve třech s Petrou. Ta dál trpěla a ptala se Proč? Dál hrála Dámu nad věcí. Adam byl pyšný, jak má všechno pod kontrolou, jak jeho stárnoucí žena je vděčná, co pro ni v životě udělal, a tohle chápe. Jana trpěla po svém. Bylo jí odporné, co provádí, ale Adam byl tak pozorný. Vždy vyslechl její problémy, kupoval dárky a dokonce finančně vypomohl. Několikrát se přistihla při myšlence, že je vlastně placená štětka. Jenže Adam byl její jen pár hodin týdně přes noc a občas na společném výletu s jeho Petrou, která zase nebyla tak fajn, jak si ze začátku myslela. Žárlila na ni.

 

Asi dva týdny po tom víkendu kontaktovala Petra Sama. Dlouho si povídali. A pak znovu. Dlouze si chatovali. Trvalo to dlouho? Pár týdnů, ale jednou k tomu došlo. Sam s Petrou se domluvili a noc strávili spolu, ne jen telefonováním, ale opravdu spolu. Petra byla už opravdu na dně, mluvila o skákání z mostu. Sam ji pozval na pozdní večeři. Pokračovali tak, jak se v Krumlově před časem rozloučili. Když šli do postele, nikoho nenapadlo, že by to mnělo být jinak. Tentokrát Sam nezklamal. Petra nebyla hadrovou panenkou, nebyla jak zavřená studna. Z Petry se stal živel, byla protrženou hrází.

 

A tak příběh pokračoval. Zatímco Jana s Adamem si užívali spolu, Petra se Samem měli rozehranou svojí tajnou partii. Jana se dál trápila a žárlila na Petru a Adam byl dále spokojen sám se sebou, jaký je mačo, že má dvě ženské. Petra nalezla zase klid a sebevědomí a i když jí oba štvali, ještě se nerozhodla, kdo víc, jestli Adam, nebo Jana, už nemluvila o skákání z mostu.

 

Adam odcházel nad ránem od Jany rozladěn. Po milování dala Jana zase průchod hořkému zklamání, že ho má jen na pár hodin týdně a Petra pořád. Při tom říká, jak ji miluje a ona, Jana, bez něj cítí samotu a ohrožení. Chtěla by s ním taky občas víkend jen ve dvou. Bez Petry. Adam dostával v posledních týdnech pocit, že se mu to vymyká z rukou. Musel řešit něco, co myslel, že je vyřešené. Janu měl rád. Byla zábavná, mladá, skvělá v milování, ale s nevyřešenou minulostí, malými dětmi a bez financí. Vyhovoval mu stav, který byl. Doma poslušná manželka, která občas dělá scény,  a milenka, která po něm, kromě občasné finanční výpomoci, nic nechce. A najednou se to hroutí. Manželka je chladná a nic po něm nechce a milenka dělá scény. Když došel domů, mezi dveřmi domu potkal povědomého muže.

„Same?“

„Jé, ahoj Adame. No nazdar.“

„Nazdar. Co?“

„Tak ahoj, já musím.“ Sam kývl hlavou a zmizel za rohem domu.

To byl Sam, sakra, pomyslel si Adam. Že by? No jasně, to je ta kamarádka, se kterou si jeho žena dlouze telefonuje. To je ta kamarádka, se kterou jezdí na večírky, když jde za Janou. To je ten, kdo nechává prkýnko záchodu nahoře a Adam to vždy slízne. To je…

„Já jsem vlastně paroháč. Moje žena mně podvádí. A se Samem. A bez mého vědomí? To musí přestat!“ Promlouval nahlas.

 

Jana poprosila Sama, aby nezlobil, ale že to chce ukončit. Měli s Adamem vážnou debatu a on slíbil ukončit vztah s Janou. Teď spolu pojedou na tři neděle na usmiřovací dovolenou. Ve dvou. Bez Jany. Týden na to volala Samovi Jana, že je totálně v háji, že se s ní Adam rozešel. Byl pozván na vínko a na večeři. Sam nechtěl utěšovat další zklamanou milenku a nechtěl ani vážnější vztah s Janou, ale rozhodně návštěvu neodmítl. Co kdyby náhodou. V posteli byla Jana opravdu skvělá.